Patří mezi sedm novodobých divů Ukrajiny. Řeč je o obřím černovickém areálu, za jehož vznikem stál slavný český architekt Josef Hlávka. Ten si na něm dal mimořádně záležet. Jeho stavební plány by při rozložení pokryly plochu fotbalového hřiště.

S nesmírným zápalem rozkládá architekt Josef Hlávka (1831–1908) na stůl plány na stavbu velkolepé budovy. V kalendáři je březen 1861, když bukovinskému metropolitovi Evženu Hackmannovi (†1873) předloží první návrh, jak by mohlo vypadat jeho nové sídlo.

Je až s podivem, jak energicky si počíná. Hlávka má za sebou náročnou čtyřdenní cestu. Tak dlouho to tehdy trvá z Vídně do Černovic na dnešní jihozápadní Ukrajině, kde má postavit rezidenci pravoslavného biskupa.

Hackmann je z návrhu u vytržení a architektovi okamžitě svěří stavbu celého komplexu. Ten rozsahem odpovídá polovině Versailles! Projekt ale od počátku provázejí problémy…

Nedostatek dělníků

Základní kámen černovické rezidence je konečně položen. Děje se tak až v roce 1864. Aby Hlávka mohl začít stavět, musí překonat nečekané překážky. V Černovicích totiž není z čeho stavět a ani s kým. „Chybí téměř vše:

kvalitní cihly, kámen, řemeslníci, dělníci, a k civilizaci je daleko,“ uvádí současný spisovatel Pavel Ries. Hlávka proto nejprve postaví dvě cihelny, keramickou dílnu a zorganizuje těžbu v nově otevřených kamenolomech.

S areálem je pak propojí vlečnou dráhou dle vlastního návrhu. Chybějící dělníky a kameníky získá architekt ve Vídni a okolí. Ze západních oblastí Rakouska se mu následně povede do města přivést tři desítky nejlepších zedníků.

Test odolnosti

Na vrchu Domnik, tyčícím se v severní části Černovic, se rýsují první budovy areálu. Postavené jsou z režných cihel. Celý proces výstavby přitom pedantský Hlávka do detailu kontroluje. „Spát denně více než čtyři hodiny je zahálka,“ tvrdí.

Na staveništi je tak od rána do noci. A vše musí být naprosto perfektní. Každá cihla je měřena a kontrolována na zvuk. Hlávka dokonce nechá před komplexem postavit testovací rampu, z níž jsou cihly shazovány na zem.

Když se na některé objeví prasklina, celá šarže je zamítnuta. Aby k sobě materiál dobře držel, jsou navíc do malty přidávány nejen slepičí vajíčka, ale i hnůj.

Daň na zdraví

Budování trojice hlavních budov černovického areálu se chýlí ke konci. Komplex se skládá z metropolitovy rezidence, semináře a kněžského domu. Pracovní vypětí si u Hlávky ale vybere krutou daň. Architekt na podzim 1869 zkolabuje a ochrne na obě nohy.

Stavební dozor nad unikátem tak musí předat svému zástupci. Náklady na vznik obřího areálu se nakonec zastaví na astronomických 1,7 milionu zlatých. „Do konce života už Hlávka tak velký projekt nerealizuje,“ dodává Ries.

Že budovy postavil nadmíru kvalitně, se ukáže v letech 1940 a 1977, kdy oblast zasáhnou ničivá zemětřesení. Areál při nich totiž není prakticky poškozen. Roku 2011 je zapsán na seznam památek UNESCO a dnes v něm sídlí univerzita.