„To je strašné,“ vzlyká Marie Antoinetta. Právě se s manželem dozvěděli, že při velkolepém ohňostroji v Paříži na počest jejich svatby zahynuly desítky lidí. Přitom se na tu velkou slávu připravovalo město i policie. Kde se tedy stala chyba?

Následník bere odpovědnost na sebe. „Rozdejte peníze potřebným,“ říká budoucí Ludvík XVI. (1754–1793) a nabízí apanáž, kterou každý měsíc dostává od krále na zábavu. Stejně tak učiní i jeho čerstvá choť Marie Antoinetta (1755–1793).

Ředitel policie Antoine de Sartine (1729–1801) jim za to vřele děkuje. Je dost mazaný na to, aby pochopil, že rozdávání milodarů, byť z královy kapsy, se mu bude hodit. Neštěstí, které se stalo 30. května 1770, se musí řádně vyšetřit a viník potrestat. Svůj díl na něm má i policie…

Víno i rachejtle

„Připravíme velkolepý ohňostroj,“ shodli se pařížští radní. Zatímco svatební oslavy ve Versailles jsou pro panstvo, v Paříži se má veselit ze svatby následníka trůnu hlavně lid.

V centru města, na náměstí Ludvíka XV. (dnes Svornosti) je zbudovaný alegorický chrám, jenž se má zaskvět v pompézním ohňostroji. Víno teče proudem, rozdává se jídlo, což sem nalákalo stovky lidí. Přicházejí po svých i přijíždějí kočáry.

Paříž se ještě nepyšní svými bulváry, je tu jen plno křivolakých uliček. Návštěvníci proudí na náměstí především ulicí Royale. V devět večer se na nebi objeví první světelné kaskády. „To je krása,“ vzdychají švadlenky z předměstí.

Jakmile ohňostroj skončí, chystají se lidé vydat stejnou cestou z centra ven. A vtom nastává problém.

Ulice se ucpala

Koleje od kočárů, díry plné vody, kupy kamení, jimiž už ji nestačili vydláždit. Ulice Royale je spíš staveniště. Tam teď najíždějí kočáry z náměstí, mezi nimi se proplétají chodci. Nikdo tu neudržuje pořádek, neřídí provoz.

Zatímco jedni chtějí z centra ven, jiní se snaží dostat na náměstí. Nastává tlačenice, ulice se ucpává a zvenku se do ní pořád snaží proniknout nově příchozí. První uvěznění padají na zem, propuká panika, ozývá se křik a nářek.

Umačkané lidi nese masa s sebou, nápor davu nepřežijí ani tři koně. „Policie! Kde je policie?“ volají ti, jimž se podařilo uniknout. Muži pana de Sartine začnou konat, až když je pozdě.

U ústí ulice, před kostelem Madeleine, zřizují márnici pod širým nebem. Mrtvých je celkem 132, zraněných nepočítaně. Parlament zahajuje vyšetřování…

Policie to odflákla

Házejí vinu jeden na druhého. O poklidný průběh oslav se měla postarat pařížská radnice spolu s policií.

Ovšem tyto dvě instituce se mají rády jako pes s kočkou, přetahují se o kompetence, a tak zástupcům města jaksi uniklo, že by bylo potřeba dát do pořádku důležitou ulici Royale. Policie zase počítala s posilami, které nedorazily.

Město totiž odmítlo zaplatit 1000 dukátů, které žádal za přítomnost svých mužů vévoda Louis Antoine de Biron (1701–1788), velitel královské gardy.

Povinnost ostrahy kolem místa ohňostroje proto zbyla na muže unavené z nepřetržité služby při svatebních oslavách a na nezkušenou městskou gardu. Pařížané si nicméně od vyšetřování mnoho neslibují.

„Stejně to nakonec hodí na lidi, že si za to mohli sami,“ odhadnou jasnozřivě.

Foto: wikimedia.org