Francouzský cestovatel René Robert Cavelier de La Salle (1643–1687) dosáhne Niagarských vodopádů. Kromě oblasti Velkých jezer na hranici Kanady a dnešních Spojených států amerických prozkoumá i řeku Mississippi a Mexický záliv.
U příležitosti říšského sněmu ve Wormsu vyhlásí král Maxmilián I. (1459–1519) na území Svaté říše římské věčný mír. Ten zakazuje všem obyvatelům řešit spory násilím a nařizuje jim, aby se svého práva domáhali pouze pokojnou cestou. Na dodržování nařízení má dohlížet říšský komorní soud.
Na území Řecka vpadla obří perská armáda. Odhady hovoří o 70 000–300 000 mužů. Řekové, kterých se k obraně země, shromáždí asi 7000, se jim v čele se spartským králem Leonidem (†480 př. n. l.) rozhodnou postavit v soutěsce u Thermopyl. První dva dny se úspěšně brání, v noci na třetí den je elitní část perské armády ale kvůli zradě obejde přes okolní hory a vpadne jim do zad. Leonidas pošle pryč zbytek své armády a se 300 Sparťany, sedmi stovkami Thespijců a čtyřmi stovkami bojovníků z Théb brání pozice až do úplného konce. „Většina jich tehdy měla už zlomené kopí a zabíjela Peršany mečem. Pak ustoupili do úžin průsmyku, obešli hradbu a hustě obsadili pahorek. Na tomto místě se bránili noži, pokud je ještě měli, i holýma rukama a zuby,“ zmiňuje se starověký historik Herodotos (asi 484–420 př. n. l.). Všichni hrdinně padnou. Jejich oběť však pro další Řeky představuje obrovskou motivaci vzdorovat silnějšímu nepříteli dál.
Francouzský cestovatel René Robert Cavelier de La Salle (1643–1687) dosáhne Niagarských vodopádů. Kromě oblasti Velkých jezer na hranici Kanady a dnešních Spojených států amerických prozkoumá i řeku Mississippi a Mexický záliv.
U příležitosti říšského sněmu ve Wormsu vyhlásí král Maxmilián I. (1459–1519) na území Svaté říše římské věčný mír. Ten zakazuje všem obyvatelům řešit spory násilím a nařizuje jim, aby se svého práva domáhali pouze pokojnou cestou. Na dodržování nařízení má dohlížet říšský komorní soud.
Na území Řecka vpadla obří perská armáda. Odhady hovoří o 70 000–300 000 mužů. Řekové, kterých se k obraně země, shromáždí asi 7000, se jim v čele se spartským králem Leonidem (†480 př. n. l.) rozhodnou postavit v soutěsce u Thermopyl. První dva dny se úspěšně brání, v noci na třetí den je elitní část perské armády ale kvůli zradě obejde přes okolní hory a vpadne jim do zad. Leonidas pošle pryč zbytek své armády a se 300 Sparťany, sedmi stovkami Thespijců a čtyřmi stovkami bojovníků z Théb brání pozice až do úplného konce. „Většina jich tehdy měla už zlomené kopí a zabíjela Peršany mečem. Pak ustoupili do úžin průsmyku, obešli hradbu a hustě obsadili pahorek. Na tomto místě se bránili noži, pokud je ještě měli, i holýma rukama a zuby,“ zmiňuje se starověký historik Herodotos (asi 484–420 př. n. l.). Všichni hrdinně padnou. Jejich oběť však pro další Řeky představuje obrovskou motivaci vzdorovat silnějšímu nepříteli dál.