Na území Řecka vpadla obří perská armáda. Odhady hovoří o 70 000–300 000 mužů. Řekové, kterých se k obraně země, shromáždí asi 7000, se jim v čele se spartským králem Leonidem (†480 př. n. l.) rozhodnou postavit v soutěsce u Thermopyl. První dva dny se úspěšně brání, v noci na třetí den je elitní část perské armády ale kvůli zradě obejde přes okolní hory a vpadne jim do zad. Leonidas pošle pryč zbytek své armády a se 300 Sparťany, sedmi stovkami Thespijců a čtyřmi stovkami bojovníků z Théb brání pozice až do úplného konce. „Většina jich tehdy měla už zlomené kopí a zabíjela Peršany mečem. Pak ustoupili do úžin průsmyku, obešli hradbu a hustě obsadili pahorek. Na tomto místě se bránili noži, pokud je ještě měli, i holýma rukama a zuby,“ zmiňuje se starověký historik Herodotos (asi 484–420 př. n. l.). Všichni hrdinně padnou. Jejich oběť však pro další Řeky představuje obrovskou motivaci vzdorovat silnějšímu nepříteli dál.

Portugalský mořeplavec ve španělských službách Fernão de Magalhães (1480–1521) vypluje ze Sevilly na cestu kolem světa. Náročnou výpravu dokončí z pěti lodí jen tři, sám Magalhães zahyne v roce 1521 na Filipínách, nejspíš vinou domorodců.

Z úzké soutěsky u řeckých Thermopyl se ozývá ohlušující řinčení zbraní. Byť je perská přesila mnohonásobná, Řekové se odmítají vzdát. Statečně vzdorují dlouhé tři dny, než je nepřátelská vojska obejdou po tajné horské stezce. Teprve pak Leonidas (†480 př. n. l.), spartský král, propustí většinu řeckých posil. S hrstkou těch nejvěrnějších však drží pozice až do samého konce. „Někteří se bránili noži, pokud je ještě měli, i holýma rukama a zuby,“ píše historik Herodotos (asi 484–420 př. n. l.). Všichni Řekové padnou.