S rozvojem vinařství u nás bývá často spojován Karel IV. (1316–1378). Jisté zásluhy si však v tomto směru připsal již jeho otec Jan Lucemburský (1296–1346). Zřejmě v tento den vydal nařízení na ochranu domácích vinařů, podle něhož zakázal nalévání rakouských vín v určitém čase.
Na příkaz pražského arcibiskupa Arnošta z Harrachu (1598–1667) je soška Pražského Jezulátka opatřena první zlatou korunkou. Slavnostní akt proběhne v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně za účasti členů řádu bosých karmelitánů a významných šlechticů nebo duchovních.
Nizozemský admirál Jacob Roggeveen (1659–1729) se stává prvním Evropanem, který vstupuje na dosud neznámý ostrov v Polynésii v jižním Pacifiku. Protože je právě Velikonoční neděle, ostrov pojmenuje Velikonoční. Roggeveenova výprava si povšimne i soch moai, ale nevěnuje jim větší pozornost.
S rozvojem vinařství u nás bývá často spojován Karel IV. (1316–1378). Jisté zásluhy si však v tomto směru připsal již jeho otec Jan Lucemburský (1296–1346). Zřejmě v tento den vydal nařízení na ochranu domácích vinařů, podle něhož zakázal nalévání rakouských vín v určitém čase.
Na příkaz pražského arcibiskupa Arnošta z Harrachu (1598–1667) je soška Pražského Jezulátka opatřena první zlatou korunkou. Slavnostní akt proběhne v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně za účasti členů řádu bosých karmelitánů a významných šlechticů nebo duchovních.
Nizozemský admirál Jacob Roggeveen (1659–1729) se stává prvním Evropanem, který vstupuje na dosud neznámý ostrov v Polynésii v jižním Pacifiku. Protože je právě Velikonoční neděle, ostrov pojmenuje Velikonoční. Roggeveenova výprava si povšimne i soch moai, ale nevěnuje jim větší pozornost.