Maškarní ples ve stockholmské opeře je v plném proudu. Švédský král Gustav III. (1746–1792) si upraví masku a vydá se do sálu. Vtom však k němu přiskočí skupina spiklenců, kteří ho střelí do zad. Panovník zůstane při vědomí a zdá se, že ze zranění vyvázne. Rána se mu ale zanítí a po dvou týdnech umírá.
Pro historii možná nepodstatná změna, ale pro české motoristy naprosto zásadní. Na našich silnicích se začíná jezdit vpravo. Děje se tak na základě výnosu vrchního velitele německé armády Heinricha von Brauchitsche (1881–1948). Jen Praha, tehdy metropole protektorátu, dostává devítidenní odklad na přípravy, protože je třeba přebudovat i rozsáhlou síť tramvajových linek.
Ve svatopetrském chrámu v Římě se koná vůbec poslední císařská korunovace. Papež Mikuláš V. (1397–1455) při ní nasazuje korunu na hlavu Fridricha III. (1415–1493). Po jeho smrti se už žádný císař do Říma kvůli ceremoniálu neobtěžuje.
Maškarní ples ve stockholmské opeře je v plném proudu. Švédský král Gustav III. (1746–1792) si upraví masku a vydá se do sálu. Vtom však k němu přiskočí skupina spiklenců, kteří ho střelí do zad. Panovník zůstane při vědomí a zdá se, že ze zranění vyvázne. Rána se mu ale zanítí a po dvou týdnech umírá.
Pro historii možná nepodstatná změna, ale pro české motoristy naprosto zásadní. Na našich silnicích se začíná jezdit vpravo. Děje se tak na základě výnosu vrchního velitele německé armády Heinricha von Brauchitsche (1881–1948). Jen Praha, tehdy metropole protektorátu, dostává devítidenní odklad na přípravy, protože je třeba přebudovat i rozsáhlou síť tramvajových linek.
Ve svatopetrském chrámu v Římě se koná vůbec poslední císařská korunovace. Papež Mikuláš V. (1397–1455) při ní nasazuje korunu na hlavu Fridricha III. (1415–1493). Po jeho smrti se už žádný císař do Říma kvůli ceremoniálu neobtěžuje.