S vládou radikálního kazatele Jana Želivského (*1380) nad Prahou je konec. Po rychlém soudu je na Staroměstské radnici tajně popraven. Jeho smrt se však před jeho příznivci utajit nepodaří. Ti ukořistí hlavu svého vůdce a na znamení žalu ji nosí na talíři po městě.

Zuří americká občanská válka. Většina bojů se odehrává na souši, ale obě znepřátelené strany vyvíjejí i loďstvo. Jak Sever, tak Jih přicházejí s novinkou – s pancéřovaným plavidlem, od kterého si slibují neporazitelnost. Příležitostí k jejich střetnutí se stává blokáda jižanských přístavů, kterou už v dubnu 1861 vyhlásil prezident Abraham Lincoln (1809–1865) a která má odříznout Jih od obchodů s Evropou. Konfederace (Jih) nasazuje do boje loď Merrimack (CSS Virginia). Je vybavena pancířem o tloušťce 102 milimetrů a deseti děly. Unie (Sever) ovšem nezahálí a vyvíjí vlastní plovoucí obrněnec. Dostává jméno Monitor a původem švédský vynálezce John Ericsson (1803–1889) přichází s převratnou konstrukcí, kdy nad hladinu vyčnívá jen malá část plochého plavidla. I Monitor nese děla. U Hampton Roads, soutoku tří řek nedaleko Chesapeakské zátoky, se obě lodi za přihlížení mnoha zvědavců střetnou. První den ještě Merrimack likviduje unijní lodě bez důstojného soupeře, 9. března 1862 už ale připlouvá obrněný konkurent. Jednoznačné vítězství v souboji nezaznamená ani jedna z lodí, i když větší poškození je na straně Merrimacku. K odvetě už nikdy nedojde. Merrimack jeho posádka již za měsíc raději zničí, než aby padl do rukou nepřítele, vratký Monitor se potopí na moři ještě téhož roku na Silvestra.

Časně ráno pod oknem koupelny bytu v pražském Černínském paláci leží nehybné tělo. Patří ministru zahraničí Janu Masarykovi (*1886). Jeho smrt je dlouho považována za sebevraždu, v posledních letech se však historikové přiklánějí k tomu, že politik byl zavražděn.