Celé tři dny vyzvánějí zvony ve všech pražských kostelech na počest polního maršála Gottfrieda Pappenheima (1594–1632), který v bitvě u Lützenu utrpěl smrtelné zranění. Za okázalou poctu bývalému spolubojovníkovi osobně platí generalissimus Albrecht z Valdštejna (1583–1634).
Papež Bonifác VIII. (1235–1303) vydává bulu Unam sanctam, z níž jasně vyplývá, že církev stojí nade všemi světskými vládci. Spis je ostře namířen hlavně proti francouzskému králi Filipovi IV. Sličnému (1268–1314). Spor obou mužů se stane jedním z největších střetů světské a duchovní moci ve středověku.
Český král Jan Lucemburský (1296–1346) pokládá základní kámen ke gotické katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Hlavním architektem jmenuje Matyáše z Arrasu (asi 1290–1352), který však po necelých osmi letech umírá. Stavebních prací se proto ujímá Petr Parléř (asi 1332–1399), ani ten ale chrám nedokončí. Hotov bude až v roce 1929!
Celé tři dny vyzvánějí zvony ve všech pražských kostelech na počest polního maršála Gottfrieda Pappenheima (1594–1632), který v bitvě u Lützenu utrpěl smrtelné zranění. Za okázalou poctu bývalému spolubojovníkovi osobně platí generalissimus Albrecht z Valdštejna (1583–1634).
Papež Bonifác VIII. (1235–1303) vydává bulu Unam sanctam, z níž jasně vyplývá, že církev stojí nade všemi světskými vládci. Spis je ostře namířen hlavně proti francouzskému králi Filipovi IV. Sličnému (1268–1314). Spor obou mužů se stane jedním z největších střetů světské a duchovní moci ve středověku.
Český král Jan Lucemburský (1296–1346) pokládá základní kámen ke gotické katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Hlavním architektem jmenuje Matyáše z Arrasu (asi 1290–1352), který však po necelých osmi letech umírá. Stavebních prací se proto ujímá Petr Parléř (asi 1332–1399), ani ten ale chrám nedokončí. Hotov bude až v roce 1929!