V socialistickém táboře probíhají velké změny, ale rozhodující bude, jak se k nim postaví Sovětský svaz. Proto je takovou událostí návštěva generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova (1931–2022) v Praze. Ve skutečnosti ale žádnou zásadní změnu Československu ještě nepřinese.

Arcibiskup z Canterbury uchopí zlatou korunu a opatrně ji položí na hlavu Jindřicha V. (1387–1422), který je toho dne korunován anglickým králem. Během svého devítiletého panování se proslaví jako nekompromisní a statečný vládce. V bitvě u Azincourtu roku 1415 dosáhne jednoho z největších vítězství nad Francií ve stoleté válce.

V ulicích Prahy není vidět ani živáčka. Na jaře 1680 totiž zasáhne české země ničivá morová epidemie, která si jen v naší metropoli vyžádá skoro 10 000 obětí. Nemoc se šíří rychle, především kvůli přeplněným ulicím, špatným hygienickým podmínkám a nedostatku léků. Úřady dělají, co mohou. Počátkem dubna dokonce uzavřou pražské městské brány, aby zamezily dalšímu šíření nemoci a omezily kontakt metropole s venkovem. Na mnoha místech mor zanechá takovou spoušť, že bude patrná ještě roky po odeznění epidemie. Tragédie ale vede i k duchovnímu obratu jedinců – lidé pořádají různá procesí, usilovně se oddávají modlitbám nebo staví morové sloupy, které se stanou symbolem památky na tuto temnou kapitolu českých dějin.