Z úzké soutěsky u řeckých Thermopyl se ozývá ohlušující řinčení zbraní. Byť je perská přesila mnohonásobná, Řekové se odmítají vzdát. Statečně vzdorují dlouhé tři dny, než je nepřátelská vojska obejdou po tajné horské stezce. Teprve pak Leonidas (†480 př. n. l.), spartský král, propustí většinu řeckých posil. S hrstkou těch nejvěrnějších však drží pozice až do samého konce. „Někteří se bránili noži, pokud je ještě měli, i holýma rukama a zuby,“ píše historik Herodotos (asi 484–420 př. n. l.). Všichni Řekové padnou.

Francouzský král Ludvík XVI. (1754–1793) je formálně zatčen, uvězněn a prohlášen vlastizrádcem. V lednu 1793 skončí pod gilotinou. Jeho smrt je odhlasována nejtěsnější možnou většinou, o jeden hlas. Souhlasí s ní i králův bratranec Ludvík Filip II. Orleánský (1747–1793), kterému se za revoluce přezdívá Filip Egalité.

Německý průkopník letectví Gustav Weisskopf (1874–1927), který se v roce 1895 přestěhoval do USA, podniká s jednoplošníkem, vybaveným malým motorem vlastní výroby, zřejmě vůbec první motorový let v dějinách. Jeho stroj se údajně vznese do výšky tří metrů a dolétne skoro půl kilometru daleko. Do historie se však zapíšou až o dva roky později bratři Wrightové, jejichž let je mnohem lépe zdokumentován.