V očích byzantského císaře Justiniána I. (asi 482–565) se lesknou slzy. Toho dne ho totiž navždy opustila jeho milovaná manželka Theodora (*asi 497). Byla velmi moudrá a jako jeho spoluvladařka významně ovlivňovala byzantskou politiku. Během povstání Níká roku 532 zachránila císaři život i říši.
Bojiště je zbarvené krví. V bitvě na Kosově poli porazili Osmané srbské vojsko. Důsledky této porážky jsou kruté. Turci nekompromisně vyhladí veškerou srbskou šlechtu a území ležící mezi řekami Dunajem, Sávou, Drinou a Timokem se dostane do vazalské závislosti na jejich říši. Osmanům se zároveň otevře brána na Balkánský poloostrov a na stovky let ovlivní osud nejen poražených Srbů, ale i podstatné části Evropy.
V Kutné Hoře začíná ražba pražského groše. Na svou dobu je to poměrně velká stříbrná mince, její hmotnost činí asi 3,6 gramu. Právě pro svou stálost a kvalitu nejspíš pronikne daleko za hranice země. Poslední groš je vyražen za vlády Ferdinanda I. (1503–1564) roku 1547.
V očích byzantského císaře Justiniána I. (asi 482–565) se lesknou slzy. Toho dne ho totiž navždy opustila jeho milovaná manželka Theodora (*asi 497). Byla velmi moudrá a jako jeho spoluvladařka významně ovlivňovala byzantskou politiku. Během povstání Níká roku 532 zachránila císaři život i říši.
Bojiště je zbarvené krví. V bitvě na Kosově poli porazili Osmané srbské vojsko. Důsledky této porážky jsou kruté. Turci nekompromisně vyhladí veškerou srbskou šlechtu a území ležící mezi řekami Dunajem, Sávou, Drinou a Timokem se dostane do vazalské závislosti na jejich říši. Osmanům se zároveň otevře brána na Balkánský poloostrov a na stovky let ovlivní osud nejen poražených Srbů, ale i podstatné části Evropy.
V Kutné Hoře začíná ražba pražského groše. Na svou dobu je to poměrně velká stříbrná mince, její hmotnost činí asi 3,6 gramu. Právě pro svou stálost a kvalitu nejspíš pronikne daleko za hranice země. Poslední groš je vyražen za vlády Ferdinanda I. (1503–1564) roku 1547.