Motory zaburácí a letoun Focke-Wulf Fw 200 Condor vzlétne z berlínského letiště. Na palubě je 30 lidí včetně německého mistra zahraničí Joachima von Ribbentropa (1893–1946), který má namířeno do Moskvy. Do Kremlu dorazí následující den odpoledne, zhruba kolem třetí. Nečeká na něj jenom jeho protějšek – sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Molotov (1890–1986), ale také Josif Stalin (1878–1953) osobně. „Bereme tuto dohodu velmi vážně,“ prohlásí vůdce SSSR. Ještě toho dne si pak obě strany, které se roky označovaly za nejhorší nepřátele, podají ruku. A podepíšou dohodu, která přímo vede k vypuknutí druhé světové války. Němci se Sověty se totiž dohodnou na rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě. Adolfu Hitlerovi (1889–1945) se tak otevírá cesta k napadnutí Polska.

Paříž se topí v krvi. V noci z 23. na 24. srpna vypukla takzvaná bartolomějská noc, během níž bylo povražděno na 3000 hugenotů. Masakr začal v metropoli s tichým souhlasem krále Karla IX. (1550–1574) a jeho dvora, vlna násilí se pak rozšíří i do dalších měst a na venkov.

Střechy domů pohlcují ničivé plameny. „Rychle, vodu!“ křičí zděšení lidé. Britská armáda, vedená generálmajorem Robertem Rossem (1766–1814), v rámci probíhající britsko-americké války zapálila Washington. Oheň zasáhne i významná sídla vlády Spojených států, Bílý dům a Kapitol. Je to vůbec poprvé a zároveň naposledy v historii, kdy americkou metropoli obsadí cizí vojska.