Vlajka SS visí na půl žerdi. Na pražských Hradčanech je v rakvi vystavena mrtvola Reinharda Heydricha (1904–1942). Zastupující říšský protektor zemřel ráno 4. června 1942, když podlehl následkům květnového atentátu. „Smrt nastala následkem poškození životně důležitých orgánů bakteriemi, případně jejich toxiny zanesenými do nich střepinou, které se nahromadily a pomnožily zvláště v pohrudnici, v bránici a v oblasti sleziny,“ zní závěr dvou německých patologů. Je tedy pravděpodobné, že kdyby byl Heydrichovi podán penicilin, nejspíš by přežil. Lék se ale sériově začne vyrábět až na podzim 1943, tedy více než rok po útoku. V 70. letech nicméně jeden z patologů prohlásí, že Heydrich spíš než na infekci zemřel na anemický šok, tedy selhání krevního oběhu. „I tato teorie má ale jisté trhliny,“ upozorňuje současný profesor patologie Ivo Šteiner. Spekuluje se o mozkové mrtvici i o otravě. 7. června se v Praze koná pohřební obřad. Po něm jsou Heydrichovy ostatky naloženy do vlaku a dopraveny do Berlína, kde se za účasti Adolfa Hitlera (1889–1945) koná druhý pietní akt v budově nového říšského kancléřství.

Po smrti Benedikta XI. (1240–1304) nastoupí na papežský stolec francouzský arcibiskup Raymond Bertrand de Got, jenž přijme jméno Klement V. (asi 1264–1314). Uveden do funkce je v Lyonu za přítomnosti krále Filipa IV. Sličného (1268–1314), který v něm nalezne silného spojence. Právě za Klementova pontifikátu dojde k nechvalně proslulému zrušení templářského řádu.

V roce 1523, kdy získává moc, je Gustav Vasa (1496–1560) téměř neznámou osobností. Postaví se do čela rozdělené země bez ústřední vlády, a ačkoli to tehdy nemá vůbec jednoduché, stane se prvním suverénním švédským panovníkem. Vyznačuje se bystrým úsudkem, ale i nelítostnými metodami a špatnou povahou.