Francký král Chlothar II. (asi 584–629) uchopí brk a jediným rychlým pohybem podepíše připravený dokument. V platnost vstupuje tzv. Pařížský edikt, důležitá listina, která omezuje některé vladařovy pravomoci ve prospěch francké aristokracie a církve. Historiky bývá tato úmluva obvykle přirovnávána k anglické Magna chartě.
Vyčerpaný anglický král Jan Bezzemek (*1166) stěží dýchá. Je mu necelých 50 let, když ho skolí úplavice. Jeho popudlivost a panovačnost předtím přispěla ke sporům s barony, které vyústily v několik povstání a občanských válek.
Velitel pretoriánské gardy Lucius Aelius Seianus (*20 př. n. l.) je odsouzen senátem k smrti a popraven. Dlouhé roky mu přitom jeho pletichaření procházelo. Neoficiálním „vládcem“ Říma byl už od roku 26 n. l., kdy se stárnoucí císař Tiberius (42 př. n. l.–37 n. l.) přestěhoval na ostrov Capri. Seianus nechal údajně zabít několik jeho potenciálních nástupců, dokonce se pokoušel odstranit i budoucího císaře Caligulu (12–41).
Francký král Chlothar II. (asi 584–629) uchopí brk a jediným rychlým pohybem podepíše připravený dokument. V platnost vstupuje tzv. Pařížský edikt, důležitá listina, která omezuje některé vladařovy pravomoci ve prospěch francké aristokracie a církve. Historiky bývá tato úmluva obvykle přirovnávána k anglické Magna chartě.
Vyčerpaný anglický král Jan Bezzemek (*1166) stěží dýchá. Je mu necelých 50 let, když ho skolí úplavice. Jeho popudlivost a panovačnost předtím přispěla ke sporům s barony, které vyústily v několik povstání a občanských válek.
Velitel pretoriánské gardy Lucius Aelius Seianus (*20 př. n. l.) je odsouzen senátem k smrti a popraven. Dlouhé roky mu přitom jeho pletichaření procházelo. Neoficiálním „vládcem“ Říma byl už od roku 26 n. l., kdy se stárnoucí císař Tiberius (42 př. n. l.–37 n. l.) přestěhoval na ostrov Capri. Seianus nechal údajně zabít několik jeho potenciálních nástupců, dokonce se pokoušel odstranit i budoucího císaře Caligulu (12–41).