Všichni o tom mluví, tisk se předhání v publikování novinek, mnozí čtenáři nad nimi pohoršlivě krčí čelo, další hlasitě protestují se slovy: „To je skandál!“ Takové situace se v historii nevyhýbaly ani českým zemím. Bohatá na své aféry byla třeba slavná éra první republiky…

Ve společnosti to vře. Lidem se sice splnil sen o vzniku samostatného státu, ale takhle si tedy život v něm nepředstavovali. Trápí je materiální nedostatek, v některých chvílích i absence dostatečného uznání. To je případ hrstky legionářů, kteří svým působením za první světové války v zahraničí významně přispěli k založení republiky.

Nenechá se komandovat

Nyní však mají pocit, že se na jejich zásluhy jaksi zapomíná. Živoří kdesi v pohraničí, bez vyhlídek na změnu a povýšení. Když se mezi nimi rozšíří fámy, že prezidenta Masaryka, který je pro ně modlou, kdosi drží na Hradě a nedovolí mu svobodně jednat, chopí se svých zbraní a vytáhnou na Prahu, aby ho „osvobodili“. Jejich skandální vzpoura nemá dlouhého trvání, ale přece jen si nespokojení legionáři v metropoli najdou „zdatné“ spojence – tzv. husitské ženy, žižkovské pavlačové drbny, které míří také do boje. Tentokrát ale údajně proti drahotě nebo lichvě a korupci. Vášně davu nakonec musí v září 1919 zkrotit sám Masaryk, jenž demonstrující ohromí slovy: „Nepřišel jsem do Čech dělat prezidenta, abych se nechal komandovat ulicí.“

Bujarý tanec prezidenta

Prezident Masaryk pak figuruje i v dalších prvorepublikových kauzách. Ovšem už třeba v roli jejich původce. Nikdy se netajil svým záporným postojem ke katolické církvi. Když v roce 1925 parlament schvaluje zákon o nových svátcích a památných dnech, je tak celkem potěšen, že se v seznamu objevuje i ten zasvěcený připomínce mistra Jana Husa. A hlava státu to až okatě dává najevo. Tím, kdo nad danou skutečností nejásá, je ovšem katolická církev, v jejíchž očích je Hus stále jen kacířem. Když pak dochází k jeho bouřlivým oslavám na Staroměstském náměstí v Praze a nad Hradem zavlaje černý husitský prapor s červeným kalichem, je skandální diplomatická roztržka mezi Československem a Vatikánem na světě. Prahu urychleně opouští papežský vyslanec Francesco Marmaggi a Masaryk celou událost oslaví tancem v Lánech.

O dalších skandálech, nejen z doby první republiky, se dočtete v novém HISTORY revue Speciálu, který je právě v prodeji.

Titul si můžete zakoupit ZDE