Publikum Vinohradského divadla nevychází z údivu. Kdo je ta úžasná tanečnice na pódiu, česká sólistka slavného německého souboru? Jak je možné, že ji u nás zatím nikdo nezná? To se ale brzy změní!
Ne vždy se podaří, že rodiče dokážou včas odhalit talent svého potomka, a ještě ho v jeho rozvíjení všemožně podporují. Milada Mayerová (1901–1977) k takovým šťastným dětem patří.
Vyzkouší si hudbu, divadlo, podniká literární pokusy, ale nad vším vyniká její pohybové nadání, a tak 13letou Milču, jak se Miladě všeobecně říká, rodiče zapíšou do kurzů rytmické gymnastiky a ona může nadšeně sledovat věhlasnou Annu Dubskou (1894–1966), která je v sále pražského Hlaholu vede. Ještě netuší, že ona sama bude jednou mnohem slavnější…
Hvězda na pódiu
První světová válka je minulostí a před Milčou se otevírá dříve nedostupná možnost studovat tanec v Německu. Nejprve stráví dva roky v taneční škole v Hellerau u Drážďan, pak se ale její umělecká dráha od základu promění.
Po dvou letech totiž přechází do Hamburku a stává se žákyní slavného choreografa Rudolfa Labana (1879–1958), jednoho z otců moderního výrazového tance. Až do jejích 25 let tak u nás Milču Mayerovou vlastně nikdo nezná. To se ale 15. ledna 1926 změní.
Toho dne totiž Labanův soubor hostuje v pražském Vinohradském divadle a Milča, už s pedagogickým diplomem, na jevišti nechybí. Každý, kdo v českém tanci něco znamená, se o jejím talentu může přesvědčit na vlastní oči.
Cizina ji neláká
Když pak za dva roky Milča získá v Berlíně i diplom v oboru choreografie, má k domácímu úspěchu cestu otevřenou. Zřídí si v Praze taneční školu a o její choreografické schopnosti se začínají prát přední divadelní scény.
Nechybí mezi nimi ani Osvobozené divadlo, s jehož protagonisty Jiřím Voskovcem (1905–1981) a Janem Werichem (1905–1980) ji rychle spojí přátelství.
Milča Mayerová tak zanedlouho tančí při představeních Vest pocket revue nebo Smoking revue a právě na jevišti Osvobozeného divadla poprvé představí svůj mistrovský kus – pohybové ztvárnění všech písmen abecedy.
Její taneční škola začíná být pojmem, který přesahuje hranice. Po ohromujícím úspěchu na festivalu v Oxfordu musí odmítat jednu nabídku z prestižních světových scén za druhou. Milča totiž touží zůstat doma.
Skladby pro všechny
Po druhé světové válce hvězda Milči Mayerové dál stoupá. Je podruhé vdaná, nemá vlastní děti a téměř veškerý čas věnuje své škole a choreografii. Tanec je její život a nedokáže se bez něj obejít. Stává se uznávanou profesorkou konzervatoře.
Vynikající příležitostí, jak představit své pojetí tance co největšímu počtu lidí, se stávají spartakiády. V roce 1960 nadchne skladbou pro ženy, v dalších letech úspěch zopakuje choreografiemi pro mladší žactvo či starší žákyně.
Poslední z těchto skladeb pochází z roku 1975. Pracovat na další spartakiádě už osud Milče Mayerové nedopřeje. Jedna z nejslavnějších českých tanečnic a choreografek opouští tento svět v roce 1977 ve věku 76 let.
Foto: wikipedia commons, tanecniaktuality.cz
