Voják se sveřepou tváří ukáže spoutanému zajatci petržel. „Jak se to jmenuje?“ udeří na něj. Když ho jeho odpověď neuspokojí, pozvedá mačetu a nešťastníkovi se špatnou výslovností na místě setne hlavu.
Ostrov Hispaniola v karibském souostroví Velké Antily je velký přibližně jako Česká republika, ale o místo na něm se dělí dva státy.
Napjaté vztahy mezi Haiti a Dominikánskou republikou lze vysledovat až do roku 1697, kdy si ostrov mezi sebe na základě smlouvy rozdělily Španělsko a Francie. Obě části postupně získaly nezávislost, ale úřední jazyky už se nezměnily.
Na Haiti vládne francouzština a kreolština, v Dominikánské republice španělština. To se v říjnu 1937 stane příčinou krutého masakru…
Jako bůh
V roce 1930 se v Dominikánské republice dostal k moci generál Rafael Trujillo (1891–1961). Počíná si jako diktátor, nechává po sobě pojmenovat hlavní město i nejvyšší horu své země, všude se staví jeho sochy.
„Bůh na nebi, Trujillo na zemi,“ zní heslo, kterým musí být vybaven každý kostel. Trujillo se také staví proti obyvatelům haitské národnosti, žijícím v pohraničních oblastech.
Obává se ztráty pracovních míst pro domácí obyvatelstvo a také reaguje na zvěsti o kriminalitě haitské menšiny. „Těm, kteří si stěžovali na rabování ze strany Haiťanů žijících mezi nimi, na krádeže dobytka, zásob a ovoce, jsem odpověděl:
Tohle napravím,“ prohlašuje v projevu v příhraniční provincii Dajabón 2. října 1937. A s nápravou podle svého vkusu okamžitě začíná.
Klíčové slovo
Do pohraničních oblastí okamžitě míří vojenské jednotky a pronásledují všechny Haiťany. Některé zastřelí, jiné povraždí lopatami, bajonety či mačetami.
Tisíce dalších odvlečou do přístavu Monte Cristi na severu země, kde spoutané zajatce svrhnou z lodí do moře. Diktátor poskytuje armádě jednoduchý návod, jak odhalit nepřítele. „Nechte je vyslovit slovo petržel,“ radí svým hrdlořezům.
Španělské slovo pro petržel „perejil“ málokterý Haiťan bezchybně zvládne, a tak je okamžitě odhalen. Kreolština totiž nevyslovuje náležitě měkké r jako španělština. Vraždění tak vstoupí do dějin jako petrželový masakr.
Směšné odškodné
Masakr skončí až 8. října 1937. Počet mrtvých se nikdy nepodaří přesně stanovit, protože největší část útoků probíhala v málo zalidněných oblastech beze svědků, a stejně tak není možné přesně určit počet utopených.
Pozdější haitský prezident Élie Lescot (1883–1974) uvádí 12 168 zavražděných, dominikánský historik Bernard Vega (*1938) dospívá až k číslu 35 000. Trujillo se před svým lidem petrželovým masakrem příliš nechlubí a ani haitská vláda nespěchá se zásadními protesty.
Pod mezinárodním tlakem ale pak diktátor přistoupí na vyplacení odškodného, které nakonec činí 525 000 amerických dolarů, což není ani 20 dolarů za jednoho mrtvého Haiťana, pokud lze počítat s vyšším číslem obětí.
Velká část těchto prostředků se k pozůstalým po obětech ani nikdy nedostane, protože je rozkradena haitskými státními úředníky.