Odráží se v křišťálové vodě Lotosového bazénu už čtyři staletí a patří mezi opěvované divy světa. Křehká krása Tádž Mahalu vznikla z nesmírné lásky a nesmírného žalu.

Je únor roku 1628, když se princ Churrám (1592–1666) stává císařem Mughalské říše a přijímá jméno Šáhdžahán. Na cestě k trůnu za ním zůstává několik mrtvých příbuzných, ale nelítostný vládce má i svou slabou stránku.

Nade vše miluje svou ženu Mumtáz Mahal (1593–1631). Třebaže má být původně pouze jednou z mnoha členek císařova harému, vládce rychle rozezná její potenciál a učiní z ní svou hlavní manželku.

Mumtáz nyní sedává při oficiálních příležitostech po jeho boku, doprovází ho na cestách a je jeho rádkyní ve státnických záležitostech. Je prohlášena strážkyní císařské pečeti, což jí dává právo kontrolovat úřední dokumenty jako poslední před jejich vydáním. Mají spolu 14 dětí, při porodu toho posledního však žena v roce 1631 umírá.

Pocta lásce

Císař je zdrcen, podle legendy dokonce u smrtelného lože své milované předčasně zešediví. Vyhlašuje dvouletý státní smutek, který zahrnuje nejen zákaz jakýchkoliv radovánek a oslav, ale i zákaz provozování hudby, používání parfémů nebo nošení šperků.

I to je však zlomené duši čerstvého vdovce málo. Rozhodne se vystavět monumentální pomník, nesmrtelné dílo, které bude navždy připomínat Mumtáz Mahal a její lásku. „Svět na ni nikdy nesmí zapomenout,“ prohlašuje.

Do města Ágra jsou povoláni nejvýznamnější architekti a umělci z Turecka, Persie, Samarkandu (v dnešním Uzbekistánu), Francie či Itálie.

Mauzoleum Tádž Mahal neboli Koruna paláce navrhne nejvýznamnější architekt doby, Ustad Ahmad Lahori (asi 1580–1649), jako symbol krásy a věčné lásky.

Drahokamy světa

Stavba takového gigantického symbolu ovšem není jen tak. Potrvá 22 let a zaměstná na 20 000 řemeslníků. Mramor z lomu vzdáleného 300 kilometrů přepravuje 1000 slonů, povrch fasády krášlí vlysy, reliéfy a vsazené polodrahokamy, kterých je tu použito 28 druhů.

Stavitelé vyhledávají nejvhodnější kameny po celém známém světě. Jaspisy pocházejí z Paňdžábu, nefrity a křišťál z Číny, tyrkysy dorazí z Nepálu a pro lazurit se musí až do Afghánistánu. Safír připluje ze Srí Lanky a domovem oranžového karneolu je Arábie.

Stále spolu

V zahradách, kam se vchází monumentální branou symbolizující vstup do ráje, je novému komplexu vyhrazen prostor o rozměrech 567 x 305 metrů, hlavní čtvercová budova mauzolea má strany dlouhé 56 metrů.

Od brány k ní přitahuje pohled vodní kanál, zvaný Lotosový bazén, v němž se bílá krása Tádž Mahalu odráží stejně jako čtveřice štíhlých minaretů. Budova vysoká 72 metrů je zakončena 44metrovou dvojitou kopulí se čtyři metry silnými stěnami.

Právě v této budově je umístěn kenotaf – náhrobek Mumtáz Mahal. Místo posledního odpočinku tu nalezla nejen žena, k jejíž oslavě byl celý komplex vybudován, ale i sám císař.

Po smrti jsou tak stále bok po boku, i když kenotafy v mauzoleu jsou jen symbolické a skutečné ostatky zamilovaného páru jsou uloženy v bezpečí hluboko v podzemí.

Foto: wikimedia.org, indiatoday.in