„To je přece nesmysl,“ zakroutí hlavou ředitel Tureckého muzea Halil Eldem. Na stole před ním leží starý pergamen z gazelí kůže. Je na něm vidět pečlivě zakreslená oblast Atlantského oceánu, a to i s obrysy jakési pevniny na jihu.

„Vždyť je ta mapa stovky let stará!“ lamentuje vědec. Podivný nákres mu nedá spát.

Turecký admirál Piri Reis (asi 1470–1553) má údajně kořeny v rodině pirátů a po moři se plaví už od svých 12 let. Není proto divu, že se za svého života stane věhlasným mořeplavcem.

Už v roce 1513 vypracuje atlas Kitab-i Bahriye, který slouží jako navigační pomůcka dalším tureckým námořníkům. Velkou pozornost v něm autor věnuje vodám Atlantiku. Zakreslí do nich pevninu – dnešní Antarktidu.

Na tom není nic zas až tak divného, háček je ale v tom, že o této zemi nemají na počátku 16. století obyvatelé Evropy, Balkánu ani Blízkého východu nejmenší tušení. Mořeplavci se tehdy dostanou nanejvýš k Austrálii a Novému Zélandu, níž rozhodně ne.

Ani o tyto země přitom nejeví přílišný zájem, obchodních příležitostí je tam zoufale málo.

Precizní práce

Mezi vědeckými kapacitami způsobí objev záhadné mapy roku 1929 obrovský rozruch. Hlavu se nad ní láme nejen ředitel Tureckého muzea, který ji náhodně objevil při inventarizaci exponátů v istanbulském paláci Topkapi, ale i řada jiných vědců.

Podrobně ji prohlédne třeba odborník na staré mapy, Američan Arlington Mallery. Zarazí ho nejen její stáří, ale především přesnost. Antarktidu totiž Reis zakreslil velmi precizně, ovšem bez ledu a sněhu.

Kromě obrysů zachytil i topografii tohoto kontinentu – horské řetězce, vrcholky a náhorní plošiny.

Pohled z výšky

Právě nad přesností mapy ze 16. století kroutí odborníci dodnes hlavou. Někteří dokonce tvrdí, že tak konkrétního zobrazení mohl Reis docílit jen po předchozím prozkoumání kontinentu z výšky.

„Ten, kdo nakreslil mapy, znal vzduchoplavectví nebo leteckou fotografii, protože bez náležité výšky není možné dosáhnout takové přesnosti se stejnou deformací,“ míní americký historik Charles Hapgood (1904–1982).

Je samozřejmě vyloučené, aby si Piri Reis udělal náčrtek mapy z letadla. Jak se mu tedy podařilo Antarktidu do mapy zakreslit, aniž si ji předtím prohlédl? Mýlí se snad vědci, když tvrdí, že je něco podobného možné pouze ze vzduchu?

Inspirace jinde

Jedním z možných vysvětlení je to, že Piri Reis své dílo obkreslil z mnohem starší mapy. Právě takové se totiž kdysi měly nacházet ve slavné Alexandrijské knihovně.

I když její budova v minulosti několikrát vyhořela, a nakonec z ní nezbylo prakticky nic, některé texty se z ní podařilo zachránit. Možná že byla mezi nimi i mapa, která posloužila Pirimu Reisovi k vytvoření jeho vlastní.

I tak ale zůstává záhadou, kdo by takovou mapu mohl načrtnout. Před 6000 lety, kdy Antarktida ještě nebyla pokrytá ledem a sněhem, není doložena žádná civilizace, jež by byla schopna vydat se na takový průzkum.

Foto: Wikimedia.org, artstation.com