Muž, přezdívaný Rudý ďábel, se nasouká do svého vozidla podivného doutníkového tvaru a za okamžik vyráží na trať. Dnes se hodlá zapsat do dějin a překonat magickou rychlost 100 kilometrů za hodinu.
Od chvíle, co na silnici vyjede první automobil, se jeho konstruktéři i majitelé předhánějí v tom, kdo pojede rychleji.
Do dějin se nejprve zapíše anglický prodejce vozů Benz Walter Arnold, který je policejním strážníkem 8. ledna 1896 v hrabství Kent přistižen, když se řítí po silnici závratnou rychlostí 13 kilometrů v hodině.
Policista ho s vypětím všech sil dostihne na svém bicyklu a následný soud Arnoldovi za hned čtyři spáchané přečiny vyměří pokutu osm šilinků. Touhu automobilových nadšenců překonávat rychlostní rekordy tato událost však nijak nezastaví.
Rychlejší než kůň
Už o dva roky později se do historie zapíše Francouz Gaston de Chasseloup-Laubat (1866–1903). Nejenže se účastní automobilových závodů, ale 18. prosince 1898 vytvoří první oficiálně zaznamenaný rychlostní rekord.
V soutěži, kterou pořádá týdeník La France Automobile, dokáže v obci Achères na okraji Paříže svým elektromobilem Jeantaud projet letmý kilometr za 57 sekund, což činí průměrnou rychlost 63,13 kilometru za hodinu.
„Takovou rychlost hned tak nikdo nepřekoná,“ shodují se přítomní lidé, nadšení z toho, že byli svědky tak přelomové události. Poprvé auto zvládlo pohybovat se větší rychlostí než průměrný kůň.
Souboj na dálku
Gaston de Chasseloup-Laubat má ovšem soupeře, a ne ledajakého. Belgický konstruktér Camille Jenatzy (1868–1913), pro svůj zrzavý plnovous a temperament řečený Rudý ďábel, už za měsíc svému konkurentovi bere rekord.
Jeho hodnotu 17. ledna 1899 stanovuje na 66,66 km/h. Oba závodníci se začínají přetahovat o prvenství. De Chasseloup-Laubat kontruje posunem rekordu na 70,31 km/h, Jenatzy vzápětí jen po deseti dnech dosahuje rychlosti 80,35 km/h.
Když pak Francouz v březnu odpoví zápisem do rekordních tabulek v hodnotě 92,78 km/h, celá automobilová Evropa je v napětí. „Kdo jako první překoná magickou hranici?“ ptají se novinové titulky.
Dosažení rychlosti 100 kilometrů v hodině, před pár lety nemyslitelné, je nyní na spadnutí…
Věčně nespokojená
Nakonec je to Belgičan, který vítězství urve pro sebe. Postaví zbrusu nový stroj, kterému dá jméno La Jamais Contente neboli Věčně nespokojená, a vydává se do míst rychlosti už dávno zasvěcených – do francouzského Achères.
Jeho vozidlo doutníkového aerodynamického tvaru váží 1450 kilogramů, má téměř 4 metry dlouhou karosérii ze slitiny hliníku, mědi, zinku, křemíku a železa, zvané partinium, a je vybaveno dřevěnými loukoťovými koly s kaučukovými pneumatikami Michelin.
O pohon se starají dva elektromotory značky Postel-Vinay o výkonu 25 kW, akumulátory jsou uloženy v zadní části vozu.
První duben 1899 ještě přinese zklamání, protože při rekordním pokusu selžou časoměřiči, dne 29. dubna 1899 už ale Jenatzy stanoví nový rekord 105,88 km/h.
„Auto jako by se odlepí od země, řidiči ztuhnou svaly v těle a na krku, aby odolaly tlaku vzduchu, smysly jsou ve střehu a pohled je upřený dvě stě metrů dopředu,“ líčí pak Jenatzy své pocity z jízdy. Jeho rekord vydrží celé tři roky.
