Zásluhou různých cechovních stanov se v toskánské Florencii pracuje pouze 275 dní v roce, takže zdejší lidé mají spoustu příležitostí k oslavám. Ve městě na řece Arno se pravidelně pořádají turnaje, maškarní plesy nebo divadelní představení.

Kulturní zápal pro vše nové, dokonalé a velkolepé z Florencie přibližně kolem roku 1400 učiní pevnost renesančního umění.

V ekonomické oblasti se Florencii tehdy podařilo neutralizovat konkurenční Janov, Sienu nebo Pisu. Žádné jiné italské sídlo nepořádá okázalejší či početnější veřejné kratochvíle.

Konají se zde karnevaly, dostihy a utkání v předchůdci kopané, taneční zábavy, fingované bitvy nebo vodní přehlídky pod mosty přes Arno.

Někdy se náměstí promění v cirk nebo štvanici, když sem vpustí zvěř, lidé pak popichují kance píkami a dráždí obecní lvy, chované obvykle v kleci za radničním palácem, aby se pustili do psí smečky. Nejednou se tyto radovánky také zvrtnou.