Pečlivě si obhlíží terén. Říkají tady, že tomu místu vládnou tajemné síly. Velkolepému chrámu, který tu má vyrůst, to jen přidá na významu…

Záhady obklopují zneklidňující torzo gotického chrámu v Panenském Týnci kousek od Loun už od jeho vzniku. Kdo ho nechal postavit? A kdo toto velkorysé dílo financoval? Patrně to byli pánové ze Žerotína. Napřed tu zakládá Habart ze Žerotína klášter klarisek.

Má to být poděkování a pocta Anežce Přemyslovně (asi 1211–1282), která údajně zbavila jeho ženu neplodnosti. Pan Habart se může těšit ze svých synů, z nichž hlavně Plichta (1291–1322) si udělá jméno i v cizině.

Plichta se neprosekal

„Kdo je ten zdatný rytíř?“ ptá se Jan Lucemburský (1296–1346) poté, co si na kolbišti všiml zvlášť odvážného a šikovného bojovníka. Plichta ze Žerotína se mu zalíbil, a proto ho bere do své družiny.

S ní se Žerotín účastní i bitvy u Mühldorfu 28. září 1322, která se mu však stane osudnou. Po boku krále Jana vyrazil do prvního útoku, neohroženě se probíjel vpřed nepřátelskými řadami, až zůstal zcela odříznutý od svých spolubojovníků.

Dál se srdnatě oháněl mečem, až pod ním padl kůň. To je konec… Jeho tělo převezou do Panenského Týnce, pohřbu se snad účastní i král Jan.

Mezitím ale už tu roste nový chrám, který začali budovat na podnět pana Plichty patrně v roce 1316. Se smrtí chrabrého rytíře asi stavitelské úsilí poněkud polevuje. Ožije až v 60. či 70. letech 14. století.

Tehdy v Čechách staví Petr Parléř (1332/1333–1399) se svou hutí. Trojlodní dvouvěžový klášterní kostel v Panenském Týnci je jako z jejich pera.

Pro dobrou náladu

Pohroma stíhá pohromu. V roce 1382 hoří klášter v Panenském Týnci a oheň naruší i stavbu kostela. S přestávkami jeho budování pokračuje až do roku 1410. Husité za ním ale udělají definitivní tečku.

O deset let později klášter vypálí a z rozestavěného kostela zůstanou jen zdi či jejich části. Ani v této formě však místo neztrácí na své atraktivitě. Lidem, kteří je navštíví, má přinášet úlevu, pokud trpí depresemi, nebo posílit obranyschopnost organismu.

Kolosální nedodělek

Chrám v Panenském Týnci je úctyhodných rozměrů. V současnosti ho tvoří kněžiště 21 metrů dlouhé, 9 metrů široké a 20 metrů vysoké. Z trojlodní části zbyla jižní zeď a portál, nad nímž jsou dvě orlice, znak pánů ze Žerotína.

Zůstala i část západní zdi a základů. Nově byla přistavěna roku 1744 barokní zvonice.