21. 11. 1344: Jan Lucemburský položil základní kámen ke gotické novostavbě katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.    
Domů     Proběhl Vítězný únor v Lidových novinách o den dřív?
Proběhl Vítězný únor v Lidových novinách o den dřív?
16.10.2024

Ferdinand Peroutka cítí, že demokracie v Československu je v rozkladu. Nenechá ji ale padnout bez boje.

„Máme-li si vybrat mezi tím, že budeme umlčeni, nebo že se umlčíme sami, zdá se nám mnohem důstojnější první způsob,“ napíše v únoru 1948 ve Svobodných (Lidových) novinách. 25. února dojde ke komunistickému převratu.

Na kulturu první republiky se po druhé světové válce již nenaváže. Někdejší osobnosti jsou buďto po smrti, nebo natolik slabé, že je nový společenský proud smete jako divoká voda.

Jedním z posledních velkých mužů staré éry, který v sobě ještě má dost sil, je Ferdinand Peroutka (1895–1978).

Novinář, intelektuál a bývalý člen kruhu takzvaných Pátečníků střídá v srpnu 1945 Eduarda Basse (1888–1946) na pozici šéfredaktora Svobodných novin (dříve Lidových novin, nový název nesly od dubna 1945 do května 1948, pak se vrátily k původnímu).

Na rozdíl od svého předchůdce je ale politicky vyhraněnější, a byť se mnohdy zastává socialismu a budovatelské vize obecně, odmítá uctívání Sovětského svazu a nedemokratické kroky poválečné vlády. Za to se stane úhlavním nepřítelem levicového tisku v čele s Rudým právem.

Ferdinand Peroutka
Ferdinand Peroutka

Vstup do „války“

Trvá to asi dva roky, než si Peroutka uvědomí, že sáhodlouhé polemiky, věcná argumentace a mávání olivovou ratolestí nikam nevedou. Komunističtí papaláši a jejich novináři nestojí o dialog.

Aby se nemuseli zaobírat jeho kritikou, raději ho odsoudí jako „reakcionáře“ a „škarohlída“. Peroutkovou reakcí na nečestné urážky je jeho úvodník z července 1947, v němž svoji pomyslnou ratolest rozštípe na třísky.

„Byl to mezník, jímž se od komunistů definitivně oddělil a přestal hledat styčné body s nimi…Peroutka uznal, že druhá strana proti němu vede válku, a konečně na to přistoupil, a tak od této chvíle byl také on ve válce,“ uvádí v monografii o Peroutkovi současný spisovatel Pavel Kosatík.

Eduard Bass vedl
Eduard Bass vedl „Lidové noviny“ už před válkou.

Boj za národ

Peroutka se tímto dostává pod ještě větší tlak ze strany levicového tisku a zároveň do ještě větší izolace. „Promiň, nechci mít problémy,“ slyší čím dál častěji od přátel a kolegů, které požádá, aby k němu do novin přispívali s komentáři k probíhajícímu dění.

Coby lidé znalí vyostřujícího se politického napětí tuší, k čemu se schyluje, a obávají se, aby si do budoucna nezavařili.

„Kdyby se sebevíce mraků stahovalo, nemůžeme opustit věc, kterou jsme začali… Bojujeme, skoro zoufale, za uchování starého známého charakteru českého národa,“ píše odhodlaně Peroutka v očekávání nejhoršího.

Hrozba milicemi byla Gottwaldovým esem v rukávu.
Hrozba milicemi byla Gottwaldovým esem v rukávu.

Zrazen vlastními

V podobném duchu se nesou i jeho úvodníky z února 1948. Ve stejnou dobu se ale ve Svobodných novinách začínají objevovat i texty namířené proti Peroutkovi, vlastnímu šéfredaktorovi!

Bývalí přátelé, nyní zavilí komunisté, se shodují, že současný kurs novin je neudržitelný. Rozpor vyústí 24. února, kdy Peroutku redakce sesadí.

Na jeho místo v čele Svobodných novin nastupuje Jan Drda (1915–1970), který se hned další den jménem deníku přihlásí k probíhajícím politickým změnám, tj. komunistickému převratu.

„Puč ve Svobodných novinách byl tedy vlastně připraven ještě dřív, než došlo k puči ve společnosti,“ uvádí Kosatík. Za Drdova vedení legendární noviny o čtyři roky později zbankrotují.

*** Dožije v exilu ***

* Peroutka ví, že po Vítězném únoru už pro něj není v republice místo. Přes Německo a Anglii emigruje do USA. Na svoji domovinu ale nezanevře.

* Angažuje se v Radě svobodného Československa (hlavním orgánu politického exilu) a od roku 1951 působí jako první ředitel Rádia Svobodná Evropa, pro které píše stovky komentářů.

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
Provokovaly plné stadiony za protektorátu Němce?
„Gól,“ bouří fanoušci na tribuně na pražské Letné. Vlastenecká fotbalová srdce jásají. Právě se podařilo poslat branku do sítě nenáviděných okupantů. Kromě míče na jejich adresu občas letí vzduchem i peprná nadávka, buráky, nebo dokonce kámen… „Čechům, kteří ve sportu, jak známo hrají velkou úlohu, bude i nadále ponechána volnost, aby si pořádali svoje zemské […]
premium
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku.  Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz […]
5 leteckých útěků z totality: K úspěchu dopomohly i prášky na spaní
Mezi mraky probíhá letecký souboj. Po zuby ozbrojená stíhačka MiG ale nalézá překvapivě rovnocenného soupeře v nenápadném letadélku Zlín. V jeho kokpitu totiž projektilům z palubního kanonu brilantně uhýbá mistr světa v letecké akrobacii. Tisíce lidí touží uprchnout z totalitního režimu, ale ne všichni mají k dispozici potřebné možnosti a podmínky k úspěšnému překonání pečlivě střežených hranic. Pro piloty jsou hranice prostupnější […]
premium
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme, […]
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz