Dlouho se mělo za to, že slavný pražský orloj sestrojil mistr Hanuš, kterého potom konšelé zbaběle oslepili. Vždyť ve Starých pověstech českých se o tom zmiňuje sám Alois Jirásek.

Teprve v průběhu 20. století se zjistilo, že autorem orloje byl mistr Mikuláš z Kadaně. 

V tomto severočeském městě se narodil někdy kolem roku 1350, tedy v době, kdy České království mířilo na vrchol své slávy pod vládou Karla IV. (1316–1378). O mládí budoucího velikána se mnoho neví.

„Není ani jasné, ve kterém domě žil,“ říká současný historik Petr Hlaváček.

Dá se nicméně předpokládat, že se Mikuláš (†1419) vyučil v některé z tehdejších hodinářských dílen, možná získal zkušenosti i ve Francii nebo Itálii, kde byla tradice výroby věžních hodin nejsilnější.

Tak jako tak se vypracuje na mimořádně schopného mistra, protože si ho počátkem 15. století povolá do služeb sám král Václav IV. (1361–1419), Karlův syn a nástupce na trůnu.

Třetí na světě

Kolem roku 1410 od něj Mikuláš z Kadaně dostává nelehký úkol: sestrojit orloj na radnici Starého Města pražského.

Vzhledem k tomu, že je hodinář, pomáhá mu při konstrukci ještě profesor pražské univerzity Jan Šindel (asi 1375–1458), který vypočítá a sestrojí vědecký projekt.

Podle něj pak Mikuláš sestaví unikátní mechanismus, sloužící nejen k ukazování času, ale i k zobrazování pohybu Slunce, Měsíce a znamení zvěrokruhu.

„Tento orloj byl, jak je známo, třetím orlojem rozvinutého světa,“ zmiňuje se Antonín Švejda z Národního technického muzea v Praze. Původní orloj pochopitelně nevypadá jako ten dnešní, je zřejmě jednodušší.

Jméno mizí

Z útrob radnice se ozývá skřípění ozubených kol. Po Mikulášově smrti projde orloj hned několika úpravami. A mistrovo jméno z dobových spisů pomalu mizí.

Historické záznamy o něm zůstanou kusé a na přelomu 15. a 16. století se začne šířit jiná verze příběhu – orloj měl údajně sestrojit jistý mistr Hanuš († po r. 1497).

Tuto pověst později proslaví i Alois Jirásek (1851–1930), který ve svých Starých pověstech českých podrobně popíše, jak se radní báli, že by dotyčný mohl stejné hodiny postavit i jinde, a proto ho nechali oslepit.

Hanuš, celým jménem Jan Růže, byl přitom ve skutečnosti jen renovátorem orloje. V roce 1490 provedl zásadní opravy mechanismu a přidal kalendářní desku, která je dnes umístěna pod ciferníkem.

Štědrá odměna

Skutečného tvůrce objeví až v roce 1962 právník a pražský průvodce Stanislav Macháček. V archivu najde opis listu purkmistra a rady Starého Města Prahy v orlojnické knížce. A právě tam se uvádí, že orloj stvořil roku 1410 kadaňský rodák:

„Mistr Mikuláš vedle svého mistrovství a smyslu přirozeného tomuto městu a vší obci ku poctivosti udělal astrolabium, v němž Slunce svůj pravý běh vykonává jako na obloze nebeské…“ Za svou práci obdržel i velmi slušnou odměnu.

Radní mu dali 3000 grošů, pravidelný roční plat ve výši 600 grošů a navrch ještě dům.