Snídaně se podává v pavilonu uprostřed parku u letní panovnické rezidence. Co je na ranní chvilce odpočinku tak výjimečné? Císařský pár je při ní obklopen zebrami a antilopami.

Panovnice Marie Terezie (1717–1780) je už čtyři roky provdaná, když usedá na rakouský trůn. Po jejím boku stojí od 14. února 1736 František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765).

I když je mužem spíše v pozadí, je o devět let později v rámci zachování posloupnosti habsburských císařů jmenován hlavou Svaté říše římské. Prosluje příjemným vystupováním, pohrdáním dvorní okázalostí, zájmem o vědu a přírodu i vlohami pro podnikání. A také láskou ke své manželce, kterou nejednou prokáže i osobitým způsobem…

Vzhůru do Karibiku!

V polovině 50. let 18. století císaře napadne pro ni vylepšit vídeňský Schönbrunn a v zámeckém parku se rozhodne vytvořit zoologickou zahradu.

Vypracováním projektu je pověřen lotrinský architekt Jean Nicolas Jadot de Ville-Issey (1710‒1761) a v roce 1751 má plány hotové. Jejich součástí jsou administrativní budovy, zázemí pro ošetřovatele, výběhy s domky pro zvířata či kachní a kuřecí dvůr.

31. července 1752 císař pyšně předvádí svým vznešeným hostům exotická zvířata, a aby získal další, neváhá uspořádat speciální výpravu do Karibiku. Od počátku ovšem touží především po tom, aby získal uznání od své manželky.

Právě kvůli ní v roce 1759 nechá uprostřed zahrady vystavět osmiboký pavilon, obklopený 13 kotci se zebrami či antilopami.

„Císař s Marií Terezií a hosty se tak mohli při snídani kochat exotickou vyhlídkou,“ popisuje výsledek Františkova snažení dnešní zástupce ředitele zoo Harald Schwammer.

Exotický hit

Zahrada se pak neustále rozšiřuje a zvelebuje, v roce 1770 se dočká prvních indických slonů a panovník Josef II. (1741–1790) ještě za života své matky Marie Terezie v roce 1778 rozhodne o tom, že do prostoru zoologické zahrady může vstoupit i veřejnost.

Zdarma, jen s jedinou podmínkou: Musí jít o „řádně oblečené osoby“. V roce 1828 se pak pro Vídeň stane senzací první žirafa, dar od egyptského místokrále. Císař František I. (1768–1835) se tehdy dárci odvděčuje 300 lahvemi výtečného tokajského vína.

Hladký průběh prohlídek davu zvědavců kolem výběhu musí tehdy organizovat osm granátníků, v městských nočních podnicích si získává popularitu žirafí tanec a dámy mohou ruce utrhat prodejcům parfému s názvem Esprit à la Giraffe.

V dešti bomb

Císařský snídaňový pavilon je srdcem nejstarší existující zahrady světa i dnes. Vídeňská Tiergarten na prostoru 17 hektarů chová 700 druhů zvířat o neuvěřitelném celkovém počtu 8500 kusů.

A to musela překonat těžká období, protože po kompletním vybombardování na sklonku druhé světové války začínala s rozvojem takřka od nuly a ještě v 80. letech minulého století se docela vážně uvažovalo o jejím uzavření.

Foto: wikimedia.org, meisterdrucke.com, ZOO Liberec