Ozve se prásknutí dveří a vojáci v zaprášených uniformách vtrhnou do domu. „Kde je zlato?“ udeří na postaršího farmáře. Majitel plantáže jen vyděšeně zakroutí hlavou. „Celou farmu prohledat!“ zavelí kdosi. Po pokladu konfederační armády však jako by se slehla zem. 

Když na jaře 1865 končí americká občanská válka, nařídí prezident Konfederace (Jihu) Jefferson Davis (1808–1889) odvézt celý státní poklad. Povídá se, že z Richmondu ve Virginii tehdy zmizí zlato a stříbro v hodnotě několika milionů dolarů.

O šest týdnů později je Davis zadržen, o tom, kde je poklad, ale mlčí. Po jeho stopách se v následujících letech vydají stovky dobrodruhů, ale nikomu se nepodaří nic najít. Šušká se dokonce, že vojáci poklad rozdali místním farmářům!

Z vlaku na vůz

Dohledem nad transportem zlata byl na jaře 1865 pověřen kapitán William Parker (1826–1896). Poklad je za jeho asistence naložen na vlak, mířící do města Charlotte v Severní Karolíně.

Cestou se však Parker dozví, že daná oblast je již obsazena nepřátelskými vojsky.

„Přece to nenecháme těm zatraceným yankeeům,“ rozčílí se a vymyslí nouzový plán. Mince jsou nastrkány do krabic od cukru či pytlů na mouku a na koňském povoze vyrazí do přístavu Savannah v Georgii.

Tam má být poklad naložen na loď a v tichosti přepraven do Francie. Do svého cíle ovšem cenný náklad nikdy nedojede…

Řádění lupičů

Unavení vojáci, střežící zlato, se po několika dnech v sedle utáboří na malé plantáži v městečku Washington v Georgii. Majitel farmy, postarší farmář Dionysus Chennault, jim ochotně poskytne střechu nad hlavou.

Zrovna když se všichni chystají ke spánku, zasviští vzduchem kulky. Na farmu vtrhnou lupiči! Co se děje dál, je předmětem dohadů. Nicméně jižanské bohatství už nikdy nikdo nespatří.

Některé prameny uvádějí, že si útočníci peníze rozdělili a odjeli s nimi neznámo kam. „Jejich kapsy byly prý natolik přeplněny zlatem, až při útěku poztráceli spousty mincí všude po kraji,“ píše publicista Hans Kuenzi.

Podle jiných se vojáci ubránili a zakopali poklad někde poblíž farmy, nebo ho dokonce rozdali místním. Seveřané sice Chennaultovu plantáž později prohledají, žádné zlato ale nenajdou.

Ticho po pěšině

Prezident Davis je zadržen 10. května 1865 v Georgii jen s pár dolary v kapse. Konfederační ministr financí George Trenholm (1807–1876) je sice uvězněn za zpronevěru, ani on ovšem odpověď na hádanku nepřinese.

Otazníky panují rovněž nad tím, kolik peněz se vlastně ztratilo. Lidové pověsti hovoří o špercích a zlatých cihlách za miliony dolarů. Dnešní, podstatně střízlivější odhady mluví o částce kolem 500 000 dolarů.

Možné je nicméně i to, že žádný poklad neexistoval, neboť veškeré zlato mohlo být utraceno za válečné výdaje. To však většina horlivých dobrodruhů odmítá.

Podle nich je jižanské zlato stále ukryté kdesi na území USA a v budoucnu má být použito k opětovnému povstání konfederačních států!

Foto: Meisterdrucke.com