V dávných dobách, kdy lidé věří na zlé duchy, čarodějnická kouzla a fámy, se rodí festival, který oslavuje nadpřirozené síly a prolínání světa živých a mrtvých.

Skupiny lidí se scházejí v lese, zapalují ohně a oblékají se do zvířecích kůží, aby zahnaly děsivé démony. Později na tento svátek naváže Halloween…

Vyřezávání dýní, koledování a nošení strašidelných kostýmů jsou jen některé z dnešních halloweenských tradic, které každoročně ožívají večer 31. října.

Podle mnohých je tento svátek nejstrašidelnějším dnem ve Spojených státech amerických, odkud se již rozšířil i do Evropy. Jeho kořeny však paradoxně sahají právě na starý kontinent, až ke starověkému keltskému festivalu Samhain…

Ve zvířecích kůžích

Samhain slavili Keltové, kteří žili před více než 2000 lety převážně na území dnešního Irska, Spojeného království a severní Francie.

Během festivalu zapalovali velké ohně, malovali si tváře, oblékali si zvířecí kostýmy a tančili rituální tance, aby se ochránili před zlými duchy.

Naopak ale věřili, že je navštíví dobří duchové, jejich zesnulí příbuzní, pro něž prostírali u stolu, nebo u svých obydlí zapalovali svíčky, aby jim posvítili na cestu.

Vysoce postavení jedinci v keltské společnosti jako kněží, věštci či básníci, známí také jako druidové, se domnívali, že přítomnost duchů z jiného světa jim pomůže předpovídat budoucnost.

Festival Samhain také pro Kelty znamenal přechod do nového roku, na konci sklizně a začátku zimy.

Svíčky místo ohně

V 8. století papež Řehoř III. (kolem r. 690–741) označí 1. listopad jako čas k uctění svatých. Brzy poté se objevuje večer před svátkem Všech svatých, známý jako All Hallows Eve, později Halloween.

Křesťanští misionáři ještě později zavádějí Dušičky, což udržuje keltskou myšlenku (původ ovšem může mít i v římské mytologii), že živí přicházejí do styku s mrtvými.

Zanedlouho lidé začínají vyřezávat do dýní hrůzné obličeje a umísťovat dovnitř zapálené svíčky, které nahrazují velké ohně. Lidé rovněž věří, že tímto zvykem zastraší nezvané duše zemřelých. Jak jde doba vpřed, mění se ale tradice i smýšlení…

Sousedské setkání

Oslava Halloweenu je v koloniální Nové Anglii extrémně omezena kvůli přísnému protestantismu. Navíc zde dochází k mísení zvyků různých evropských etnik, která do Nového světa přicházejí, a domorodých indiánů. Začíná vznikat výrazně americká verze Halloweenu.

Novodobé oslavy zahrnují veřejné akce pořádané na oslavu sklizně, sousedé si vykládají strašidelné příběhy, tančí a zpívají.

Američané si vypůjčili mnoho z evropských tradic a začali se také oblékat do kostýmů a chodit od domu k domu a žádat o jídlo nebo peníze, z čehož vzniklo dnešní koledování.

Koncem 19. století se Halloween definitivně mění více na svátek o sousedských setkáních než o strašidlech a čarodějnictví, jejichž kouzlo zůstává pouze v pozadí.

Foto: meisterdrucke.com