Na britských ostrovech rychle po sobě dvakrát ovdověla. Judita se proto vrací do Francie a nového manžela si vybere sama. Udělá to bez souhlasu svého otce, takže z mladého páru se stávají psanci, kterým nakonec pomůže až papež.
Patří mezi nejžádanější nevěsty v Evropě. První král Západofrancké říše Karel II. Holý (823–877) si může ženicha pro svou dceru Juditu (843/844–870), pravnučku Karla Velikého (asi 748–814), pečlivě vybírat.
Nakonec se rozhodne pro krále Wessexu (na jihozápadě dnešní Anglie) Ethelwulfa (†858). Judita mu ale nestihne porodit ani jednoho potomka, protože po zhruba dvouletém manželství její choť umírá. Co bude se 14letou vdovou dál?
Odejde do kláštera, nebo se vrátí domů? Ne! Znovu se provdá. Vezme si Ethelwulfova syna a dědice Ethelbalda (†860), čímž ale nejen ve Wessexu vyvolá skandál…
Šlápl vedle?
Křesťanská církev považuje Ethelbaldův sňatek za incestní. Navíc manželství s vdovou po otci (nevlastní matkou) odporuje i pohanským zvyklostem. Juditin otec přesto v tomto svazku problém nevidí a z pragmatických důvodů ho uznává.
Jenže Ethelbald sám nakonec pochopí, že v tomto případě šlápl vedle, protože i jeho družina nijak neskrývá znechucení. V roce 860 král souhlasí s anulováním bezdětného manželství a krátce poté umírá. Karel Holý svou dceru z britských ostrovů raději odveze.
Nového manžela pro ni bude hledat jinde. Než se mu to podaří, Juditu raději pošle do kláštera v Senlis severně od Paříže. Jde o preventivní rozhodnutí. Donesly se k němu totiž zvěsti, že se jeho sebevědomá dcera ne vždy chová zrovna počestně.
Pár na útěku
Zdi kláštera ji před zakázanou láskou „neochrání“. V Senlis se dívka seznamuje s hrabětem Balduinem (837/840–879). Muž pochází z Flander (na území dnešní Francie a Belgie), které jsou součástí říše Karla Holého.
Judita se do něj zamiluje a kolem Vánoc 861 spolu utečou. Nedá se vyloučit, že prchají už jako manželé. Dívčin otec zuří, takové chování nehodlá dceři tolerovat. Manžela jí má přece vybrat sám!
Za uprchlíky posílá vojáky, Balduina chce po dopadení přísně potrestat. Pronásledovaný pár se nějakou dobu skrývá u příbuzných a následně hledá pomoc u papeže v Římě.
Mikuláš I. (asi 800–867) má pro mladou dvojici pochopení a jako prostředník se pokusí nepříjemnou záležitost ke spokojenosti všech vyřešit…
Věrný spojenec
Juditin otec slyší jen na tvrdé argumenty. Papež mu musí dát dobrý důvod, aby Balduinovi odpustil a přijal ho do rodiny. „Mohl by se proti vám spojit s Vikingy!“ varuje Svatý otec krále v dopise. To by si Karel Holý nepřál.
S Vikingy válčí už dlouhé roky a pořád ohrožují severní oblasti jeho říše. Uzná, že má papež pravdu a že sám může na spojenectví s Balduinem vydělat. Souhlasí, aby si hrabě Juditu oficiálně vzal, ovšem jejich svatby se nezúčastní.
Mladý šlechtic z Flander svého tchána nezklame, zodpovědně chrání Západofranckou říši. Z „jeho“ území „se stala vojenská marka, jež měla bránit pobřeží před nájezdy Vikingů“, dodává současný francouzský historik Xavier Hélary.
S Juditou mají spokojené manželství. Žena mu stihne porodit čtyři děti, než v pouhých 26 letech umírá.
Milan Uram
2. PLÁN:
Udivuje silou
Usmířil se Karel II. Holý s Balduinem Flanderským jen naoko, aby se ho mohl elegantně zbavit? I tato spekulace se v kronikách objevuje. Západofrancký král možná očekával, že jeho nechtěný zeť během bojů se Seveřany přijde o život.
Balduin však v náročné roli obstojí. Vikinskou hrozbu odrazí a ve Flandrech vybuduje několik pevností, díky nimž může spravované území lépe kontrolovat. Prosluje také velkou fyzickou silou, za což si vyslouží přezdívku Železná paže.
Zdroje:
