Za jeho vlády dosahuje říše na Nilu jednoho ze svých vrcholů.

Faraon Snofru, první z panovníků 4. dynastie, ji ekonomicky pozvedne, administrativně rozčlení, lidé ho uctívají a prosluje i jako zdatný válečník, který během dobyvačných výprav do Núbie nebo Libye získá velké množství zajatců či dobytka.

Bohatství Egypta se za vlády faraona Snofrua (asi v letech 2575–2551 př. n. l.) odráží především v jeho stavebních aktivitách.

Tento panovník se totiž zamiluje do pyramid, a protože vládne nezvykle dlouho – odhady historiků se pohybují mezi 29 až 48 lety –, stihne vybudovat minimálně tři! Žádný jiný vládce říše na Nilu se něčím takovým nemůže pochlubit.

Fascinován stupni

Už v životodárné řece protekla nějaká voda od chvíle, kdy architekt a vezír Imhotep postavil pro svého pána faraona Džosera (vláda v letech 2630–2611 př. n. l.), vládce ze 3. panovnické dynastie, stupňovitou pyramidu v Sakkáře.

Od toho momentu se v podobných stavbách zhlédli všichni Džoserovi nástupci na egyptském trůnu. Snofru není jiný. Bezprostředně poté, co se ujímá moci, si v Médúmu, asi 100 kilometrů jižně od dnešní Káhiry, nechává vybudovat pyramidu o sedmi nebo osmi stupních.

Zhruba po 15 letech se mu ale lokalita z neznámého důvodu omrzí a rozhodne se přenést místo svého posledního odpočinku do nedalekého Dahšúru (do Médúmu se ale později vrátí, nechá dokončit tamní pyramidu i celý komplex pohřebních staveb, které ji doplňují).

Záměr, nebo omyl?

V Dahšúru faraonovi architekti pečlivě vybírají místo pro stavbu budoucí pyramidy, té Snofruovy druhé. Jejich volba padne na jižní část nekropole. Nebude to nejšťastnější výběr. Sice panovníkovi předložili plány na stavbu první tzv.

pravé pyramidy se stěnami pravidelného hladkého jehlanu, ale zdejší podloží je zradí. Místo vápence se jedná jen o ztvrdlý jíl, který se ukáže být nestabilním ve chvíli, kdy mají dělníci z celkové výšky pyramidy 105 metrů postavených 45 metrů.

V konstrukci se tehdy začínají objevovat povážlivé trhliny, které stavitele přimějí změnit plány. Musejí ubrat materiál v horní části, slevit na sklonu stěn a naopak zpevnit původní základnu. Vzniká tak unikátní Lomená pyramida, která v Egyptě nemá obdoby.

Někteří historikové jsou ovšem přesvědčeni, že za jejím vzhledem nestojí konstrukční chyba, nýbrž záměr – dvě různé části stavby podle nich mají symbolizovat spojení Horního a Dolního Egypta.

Vzor dalším generacím

Jako pravděpodobnější se však jeví první možnost. Stavitelé se na Lomené pyramidě podle všeho poučili a ke stavbě Snofruovy třetí pyramidy, která se rovněž nachází v Dahšúru, už přistupují mnohem zodpovědněji.

Díky tomu se pravidelný jehlan Červené pyramidy, jak se jí říká podle zbarvení použitého kamene, ve chvíli svého dokončení vypíná do výšky 104,4 metru. Zřejmě právě v ní spočinul po smrti faraon Snofru, i když se jeho ostatky nikdy nenašly.

Zatímco jeho sarkofág chybí, dalším generacím Egypťanů po něm zůstaly jeho pyramidy jako vzor. Vždyť hmota všech tří dohromady výrazně překonává objem nejslavnější Chufuovy Velké pyramidy v Gíze.