V Praze se už na sklonku 11. století vaří pivo. Když však chtějí pivovarníci se svým lahodným mokem v sudech překonat tok Vltavy a dostat se na druhý břeh se zbožím, mohou použít most?
Pražský hrad se v roce 938 stává svědkem významné události. Kníže Boleslav I. (asi 915–967/972) nechává za veliké slávy přenést ze Staré Boleslavi ostatky svého zavražděného bratra Václava (asi 907–935), jehož smrt má sám na svědomí.
Legendista Kristián, žijící snad v 10. století, při té příležitosti zmiňuje, že průvod se světcovými ostatky již tehdy překonal Vltavu po dřevěném mostě.
Původ legendy je však více než sporný a někteří historikové se přiklánějí k názoru, že vznikla až ve 13. století. Její autor tak při zmínce o mostu mohl vycházet až z pozdějších reálií…
Nejasné místo
„Soběslav, bratr biskupa a mučedníka Kristova Vojtěcha, ho (polského knížete Boleslava Chrabrého – pozn. red.) následoval, avšak na mostě byl zraněn a padl,“ líčí kronikář Dětmar z Merseburku (975–1018) ústup Poláků z Prahy po jejich okupaci českého knížectví na počátku 11. století.
Podobně ho líčí i náš nejstarší kronikář Kosmas (asi 1045–1125), když uvádí, že „někteří utíkajíce spadnou z mostu“. Problém je, že ani jeden ze zdrojů neuvádí, že most, o který v tomto případě šlo, se měl nacházet v Praze přes Vltavu.
Nelokalizuje ho Kosmas ani ve druhém případě, když se o něm zmiňuje v souvislosti s povodní z roku 1118, kdy velká voda „vystoupala přes deset loket nad most“.
Navzdory tomu například Petr Hora, autor Toulek českou minulostí, je přesvědčen, že Praha měla svůj dřevěný most už nejpozději za vlády knížete Břetislava I. (1002/1005–1055).
Příliš dlouhý
Jiní historikové, například Jan Cinert, ovšem nesouhlasí. Existenci dřevěného mostu přes Vltavu odmítají úplně – už kvůli délce, kterou by musel mít (Karlův most, jenž se nalézá v místě svého možného předchůdce, měří přes 515 metrů).
Podle odpůrců teorie o existenci dřevěného mostu lidé až do stavby tzv. Juditina mostu byli v Praze odkázáni na brody. Jeden vedl v místech dnešního Karlova mostu, další by pomyslně spojoval současné Palachovo náměstí s Hergetovou cihelnou.
Ve hře je také možnost, že dávný dřevěný most překlenoval jen nejhlubší místa řeky a v těch mělčejších ho doplňoval brod.
Oběť povodní
Prahou se žene další velká povodeň. Pokud město má v roce 1157 dřevěný most – kolikátý už? – ,právě o něj přichází. „Postavíme most nový, pevnější,“ rozhoduje novopečený český král Vladislav II. (kolem r. 1110–1174) o rok později.
Stavba snad má být oslavou jeho královské korunovace a počáteční iniciativa vychází od pražského biskupa Daniela (†1167), jenž se inspiroval tím, co viděl během svého pobytu v Itálii. Most bude kamenný.
Z Apeninského poloostrova také míří do Prahy stavitelé, kteří zde budou pracovat až do roku 1172. Za vydatné podpory mecenášky mostu, královny Judity Durynské (asi 1135–po r. 1174).
Po ní také stavba, jedna z nejstarších svého druhu v Evropě na sever od Alp, ponese v budoucnu své jméno – Juditin most. Pokud by ve Vltavě podstatně klesla hladina vody, jeho některé pilíře by bylo ještě možné zahlédnout kousek severněji od Karlova mostu.
Dřevo, jež bylo při jejich konstrukci použito, v minulosti zkoumali archeologové, zda nemohlo být ještě staršího data a nepocházelo z prvního dřevěného mostu.
Foto: Pinterest