Píše se rok 1948 a Evropa se snaží vzpamatovat z následků druhé světové války. I v Československu to tepe událostmi. K moci se dostávají komunisté, prezidentský post přebírá Klement Gottwald a pomalu jsou napínány sítě totality.

To všechno s radostí sleduje Luisa Landová-Štychová, která v té době už má řadu politických zkušeností.

„Nechci vést obchod, moje budoucnost je úplně jiná,“ snaží se Aloisie Vorlíčková (1885–1969) vysvětlit svým rodičům, kteří jí chtějí předat pekařství a koloniál v obci Ratboř na Kolínsku.

Jejich dcera, která si později bude říkat Luisa a převezme od své babičky příjmení Landová, má blízko k anarchistickému hnutí, proto míří do politiky. Zajímají ji sociální záležitosti, často kritizuje měšťáckou společnost.

V roce 1907 se přidává k antimilitaristickým protestům, vedeným českými anarchisty, a dokonce vstupuje do České anarchistické federace. Vorlíčkovi jen kroutí hlavami.

„Co z té naší holky jen bude?“ říkají si a sledují, jak místo aby „byla do kšeftu“, Aloisie zkouší herectví. „A přitom je študovaná,“ postesknou si nad zmařeným plánem, kterému nahrávala skutečnost, že dcera vychodila obchodní školu.

Bez sebevědomí

Touží se prosadit a být uznávaná, vždy vybočuje z řady. Mohla by působit sebevědomě, ale opak je pravdou. „Jsem marná,“ zoufá si Luisa a bojuje se silným pocitem méněcennosti.

Mnohé se jí ovšem i tak podaří prosadit, jako například vlastní výběr manžela. Své ano říká Jaroslavu Štychovi (1881–1941), nicméně manželství považuje potlačení svobody ženy a vnucení společensky zažitého postavení.

Na její dobu jde o revoluční myšlenku, kterou se však nebojí v rámci svého feministického působení prosazovat.

V manželství tedy nadšením nehýří. „Stala jsem se nehonorovanou služkou svého muže a pak své rodiny,“ říká, ale díky Štychovi si zamiluje astronomii.

Idea republiky

Luisa se přes řadu spolků dostává až do vrcholné politiky. A je to ona, kdo do ní vnese důležité slovo „republika“.

Budoucí uspořádání země po očekávaném zhroucení monarchie zůstává otevřené, Landová-Štychová ale razí ideu, že nejlepším řešením by byla republika. Když 28. října 1918 skutečně vzniká, Luisa získává post poslankyně, který následně obhajuje i ve volbách.

Chce zastavit prostituci, legalizovat potraty, prosadit ideu rovnoprávnosti žen a také zajistit lepší péči o matky i sirotky. Později vystupuje proti fašismu.

Okouzlená východem

„Podívejte se na Sovětský svaz,“ radí svým kolegům, aby se inspirovali z událostí, probíhajících na východ od našich hranic, kam čím dál častěji směřuje její obdiv, který nakonec přerůstá v naprosté okouzlení.

Když potom při hlasování o Zákonu na ochranu republiky nezvedne ruku, je v roce 1923 vyloučena z Československé socialistické strany. Nelení a brzy vstupuje do té komunistické, a když ta se pak dostává plně k moci, Luisa se částečně stahuje do ústraní.

Věnuje se činnosti v České astronomické společnosti, ale nikoli ve vědeckém smyslu, i zde dohlíží na ideovou orientaci. K tomu prosazuje trendy ze sovětské vědy.

Foto: wikimedia.org, youtube.com, annapammrova.cz