Spojuje je nejen sokolské cvičení, ale i vlastenectví. Stovky českých mužů stojí na počátku první světové války v Paříži frontu u odvodní komise, aby se směli zařadit do vznikající vojenské jednotky. Do jednotky, která se stane legendou…
Francouzský zákon po roce 1830 zakazuje cizincům vstupovat do jednotek francouzské armády, ale mužů s cizím pasem, ochotných bojovat pod francouzskou vlajkou, je stále dost, a tak je třeba nový zákon tak trochu obejít.
Hned roku 1831 tedy král Ludvík Filip (1773–1850) zakládá Cizineckou legii, jednotku zahraničních dobrovolníků. A na počátku první světové války v jejím rámci vzniká i oddíl, složený z Čechů a Slováků.
Oficiálně se nazývá 1. rota praporu C 2. pochodového pluku 1. pluku Cizinecké legie, ale do historie vstoupí pod podstatně kratším jménem: Rota Nazdar.
Nástup do služby
Před první světovou válkou žije ve Francii, především v Paříži, zhruba 10 000 Čechů a Slováků.
O vznik československé jednotky se zaslouží zvláště francouzská pobočka Sokola, spolek Rovnost a také místní historik a bohemista Ernest Denis (1849–1921), neúnavný bojovník za samostatnost českého národa.
Když Francie po vypuknutí konfliktu oficiálně povoluje vstup do Cizinecké legie i příslušníkům momentálně nepřátelských států, kterým je pro Francii i Rakousko-Uhersko, hlásí se najednou do služby stovky Sokolů.
Odvod dobrovolníků se koná 22. srpna 1914 v pařížské Invalidovně a do legie je přijato 341 Čechů a dva Slováci. Hned druhý den odjíždějí rekruti k výcviku do pevnosti Bayonne v jihozápadní Francii.
Nutná podpora
Po dvou měsících, 12. října 1914, skládají příslušníci jednotky slavnostní přísahu a jsou přiděleni k takzvané Marocké divizi.
Rota Nazdar, jak se Sokolům ve francouzských službách začíná přezdívat, se rychle přesouvá na francouzsko-německou frontu do kraje Champagne, kde se dočká prvního bojového nasazení už 11. listopadu.
Přibývají další členové včetně 30 dobrovolníků z Británie, kde podobná česká jednotka nevznikla. Rota Nazdar se těší obrovské podpoře krajanů, především Čechů žijících v Paříži.
České ženy posílají vojákům jídlo a oblečení, nejslavnější podporovatelkou je Marie Čermáková, řečená Máma Čermáková, která je v intenzivním písemném kontaktu nejméně se 30 příslušníky roty.
Cena za vítězství
Rota Nazdar je v květnu 1915 nasazena do lítých bojů u severofrancouzského města Arrasu. Útok na kótu 140 na hřebenu Falaise de Vimy mezi vesnicemi La Targette a Souchez je sice úspěšný, ale za obrovskou cenu.
Smrt na bitevním poli tehdy nalezne 42 mužů včetně všech důstojníků a po bitvě zůstane v rotě Nazdar jen 75 bojeschopných mužů. Prapor C, pod který rota patří, je vzápětí rozpuštěn. Češi ale pokračují v boji v jiných jednotkách.
Z celkového počtu 600 mužů, kteří během války prošli rotou Nazdar, se jich bez zranění dožije konce války a vzniku samostatného Československa pouhých 50.
Foto: rotanazdar.cz
