Stezka Wilderness Road, vedoucí ze severovýchodního Tennessee, byla v minulosti hlavní tepnou pro Američany mířící na západ do Kentucky. Až 300 000 osadníků po ní putuje drsnou divočinou, aby se dostali na druhou stranu Appalačského pohoří, za lepším životem…

Dlouho předtím, než Kolumbus dosáhl břehů Ameriky, je budoucí Wilderness Road hlavním spojovacím bodem pro domorodé indiány, kteří ji využívají pro obchod a válečné nájezdy.

V roce 1750 se ovšem z Virginie vydává expedice vedená Dr. Thomasem Walkerem (1715-1794), lékařem a spekulantem s pozemky, jejímž cílem je prozkoumat oblast dále na západ.

Výprava sice kvůli silným dešťům končí předčasně, avšak cenné informace z její cesty sehrají důležitou roli pro další objevitele.

Cesta lovců

Do Nového světa se stále valí tisíce přistěhovalců z Evropy, hlavně ze Skotska, Irska nebo Německa. Po příjezdu ovšem rychle zjišťují, že úrodná půda při pobřeží Atlantiku je už dávno rozebrána. Musejí se vydat dál na západ, do srdce kontinentu.

Skupina bohatých investorů, v čele se soudcem Richardem Hendersonem (1735–1785) ze Severní Karolíny, využívá situace a zakládá tzv. Transylvánskou kolonii, jejímž cílem je osídlit bohaté země kolem řeky Kentucky.

Za tímto účelem Henderson vyjednává s domorodými indiánskými kmeny, vykupuje od nich půdu a rozhodne se najmout schopného dobrodruha, který možnou trasu pro budoucí přistěhovalce vytyčí.

Volba padne na vyhlášeného lovce Daniela Boona (1734–1820). „Dobrá zbraň, dobrý kůň a dobrá manželka.“ To jsou podle muže, který v divočině obvykle tráví několik měsíců v kuse, ideální podmínky pro pionýry.

Neustálé riziko

Dne 10. března 1775 vyráží Boone se skupinou mužů z Long Islandu v Tennessee na svou dosud největší expedici. Jeho oddíl se vyhýbá místům, která sužovala předchozí cestovatele, a tím si zajistí dobrý začátek.

Postupně překonává Cumberland Gap, jeden z dominantních průsmyků v Appalačských horách, a vytyčuje Wilderness Road, díky níž se cesta na západ stane jednodušší. Ne ale zas až tak moc.

Stezka je úzká, příkrá, je možné ji zdolat jen pěšky nebo v koňském sedle, povozy tudy v jejích počátcích neprojedou (těm slouží severněji položená cesta, známá jako National Road). Navíc ne všechny indiánské kmeny v oblasti s přílivem bělochů souhlasí.

Hlavně Šavani podnikají opakované nájezdy na kolony bělochů, při nichž umírají muži, ženy i děti.

Nový stát

Otevření stezky Wilderness Road nicméně umožní založení prvních osad v Kentucky. S vypuknutím americké války za nezávislost (1775–1783) se rozběhne velká vlna migrace směrem na západ. Během války i po ní cestuje přes Wilderness Road až 300 000 osadníků.

Kromě přistěhovalců putuje divočinou také zboží určené k prodeji na nových trzích. Kentucky se tak pomalu stává zemí, kde se rozvíjí nový život a roku 1792 je přijato do Unie jako její 15 stát.

Provoz na Wilderness Road postupně utichá ve 40. letech 19. století, kdy už existují jiné, pohodlnější cesty přes Appalačské pohoří. Zalesněná oblast Cumberland Gap je dnes chráněným národním parkem, přičemž stezka Wilderness Road je jeho součástí.

Foto: kentuckyancestors.org, wikimedia.org