Přezdívají mu „Zuřivý reportér“, a to nejen pro jeho výbušnou povahu, ale především pro touhu být u všeho a všechno si vyzkoušet na vlastní kůži. Takový je Egon Erwin Kisch už od mládí.
Žurnalistiku sice nedostuduje, ale na profesi novináře se tvrdě připravuje. Naučí se stenografovat, ovládá několik jazyků a veškerý svůj volný čas tráví v archivech a knihovnách.
Publikovat začíná v roce 1906 a velmi rychle se stává jedním z nejlepších znalců pražského podsvětí. Má kriminalistický talent, vždy je ve správný čas na správném místě.
Je to koneckonců právě on, kdo má největší podíl na odhalení proslulé špionážní aféry česko-rakouského armádního důstojníka Alfreda Redla (1864–1913), který předával citlivé informace Rusům.
Cestuje na falešný pas
Kariéru zkomplikuje Kischovi (1885–1948) válka, kdy je proti své vůli nucen nastoupit k rakousko-uherskému vojsku. V roce 1916 dokonce stráví krátký čas za mřížemi, protože ve svých článcích kritizuje císařské vojáky.
Pak se ale opět vrhne na novinařinu. Je stálým korespondentem Lidových novin, ale přispívá i do jiných tiskovin hned v několika jazycích. Má neobyčejnou kuráž a dokáže se infiltrovat téměř kamkoliv.
Aby podal věrohodné a nezaujaté svědectví, je navíc ochoten podstoupit jakékoliv riziko. Pravidelně cestuje na falešný pas, zúčastní se i bitev španělské občanské války.
Když mu při příjezdu do Austrálie tamní vláda zamítne vstup do země, demonstrativně se vrhne přes palubu a skočí z pětimetrové výšky na betonové molo! Na tenhle kousek doplatí zlomenou nohou a vyhnáním z přístavu.
Asi nejbláznivější dobrodružství však židovský zpravodaj podnikne, když v převlečení za muslima pronikne do pro jinověrce zapovězeného města Mekky v Saúdské Arábii!
Provokuje nacisty
S rokem 1933 mu však nastanou krušné časy. Jakožto Žid, a navíc přesvědčený komunista je trnem v oku nacistům, kteří ho zatknou a pošlou do berlínské káznice Špandava. Život mu zachrání jeho československý pas, díky kterému je nakonec pouze vyhoštěn z Německa.
Ani tehdy se Kisch nezalekne a dál v Praze píše články proti režimu Adolfa Hitlera (1889–1945). Stopku jeho aktivitám vystaví až v roce 1938 Mnichovská dohoda. Kisch musí uprchnout z vlasti a po mnoha peripetiích nalezne útočiště v Mexiku.
Domů se vrátí až v březnu 1946, tou dobou je už ale těžce nemocný. Prodělá dva záchvaty mrtvice, ten druhý v březnu 1948 bohužel nepřežije.
Foto: wikimedia.org, meisterdrucke.com