Detektiv s tasenou zbraní opatrně nakračuje k bytu, v němž se mají podle anonymního hlášení nacházet ukradené vakcíny. Dveře jsou otevřené dokořán. Hledané ampulky se sérem se tu válejí na hromadách. Než se mohou podat pacientům, je třeba je ale zkontrolovat. K někomu se tak už nedostanou včas!

Je horké léto 1959 a Kanada se zrovna nachází na vrcholu epidemie dětské obrny, na kterou umírá až pět procent nakažených. Vakcína má cenu zlata.

Toho se rozhodne využít skupina zločinců, jež se v brzkých ranních hodinách dne 31. srpna vloupe do Institutu mikrobiologie a hygieny v Montréalu s cílem ukrást zdejší zásoby séra.

„Víme, proč tu jsme, a teď nám ukažte, kde je oddělení s opicemi,“ nařídí jeden z lupičů nočnímu strážnému s tím, aby ho zavedl do testovací laboratoře.

Akce se zločincům vydaří a toho dne si odnesou 75 000 dávek vakcíny značky Salk, které pak hodlají prodávat načerno lékárnám za vysokou cenu. Od okamžiku, kdy opustí místo činu, se jim ale začne celý plán bortit…

V krabici od piva

Veřejnost je v šoku! Další dávka vakcín má dorazit až za měsíc a vládní experti ohlašují, že pokud nejsou séra skladována ve vyhovujících podmínkách, za 48 hodin se zkazí. „Oběťmi budou děti,“ varuje šéf montréalského zdravotnického ústavu.

Policie proto z případu učiní svoji prioritu. Prověřuje každou informaci, několik dní ale nemá žádné vodítko. Až anonymní telefonát je přivede do bytu ve východní části města, kde skutečně naleznou ukradené dávky vakcíny.

„Ampule ležely na hromadě tajícího ledu. Jiné byly nacpané v kartonové krabici od piv… Skoro všechna ukradená séra byla nalezena,“ uvádí současný americký novinář Dustin Waters.

Úkryt na farmě

Policie vyzpovídá správce domu ohledně nájemníka bytu, v němž byly ampule nalezeny, a po několikatýdenním pátrání mají strážci zákona v kapse zatykač na jistého Jeana Paula Robinsona.

Ačkoliv jeho rodina vyšetřovatelům tvrdí, že nedávno zemřel, po měsíci ho vyšťourají i s manželkou na zapadlé farmě za městem.

Vinu popírá, ale jeho obhájce před soudem řekne, že to byl právě Robinson, kdo policii poskytl informaci o tom, kde se ukradené vakcíny nacházejí. Proti podezřelému vypovídá i lékárník, jenž od něj několik stovek dávek séra odkoupil.

Nepřímý důkaz poskytnou i dva zaměstnanci laboratoře, podle nichž se Robinson pár dní před vloupáním dostal v přestrojení za studenta medicíny do institutu a obhlížel situaci.

Krátká spravedlnost

Robinsona navíc pozná i domovník, u něhož si v den krádeže pronajal na týden byt. Případ se zdá být jasný jako den bez mráčku. Přesto to trvá dva roky, než obžalovaný stane před soudem.

V té době už je za mřížemi i druhý pachatel jménem Gilles Hebert. „Neznám ho,“ řekne Hebert během procesu s Robinsonem, přestože ho sám dříve jmenoval jako vůdce gangu.

Proti obžalovanému stojí hromada důkazů, soudce ho přesto obvinění zprostí… Vědci mezitím stihli úspěšně otestovat nalezené dávky séra. To ovšem trvalo několik měsíců, a k některým dětem se tak nedostaly včas, což potvrdil i žalobce v procesu s Hebertem.

*** Zachránce milionů životů ***

* Nebývalou nezištnost prokáže americký virolog židovského původu Jonas Salk (1914–1995) poté, co v roce 1953 objevil vakcínu proti dětské obrně – nemoci, která do té doby patřila mezi ty nejobávanější.

* Odmítl si ji totiž patentovat s odůvodněním, že lék „patří všem lidem“ a „bylo by to jako patentovat si Slunce“. Odhaduje se, že se tak připravil asi o sedm miliard dolarů. Díky Salkovi je však dnes poliovirus prakticky vymýcen.