Sálem se rozléhá hlasitá hudba. Mladý Owen Tudor si ještě jednou přihne vína a dovrávorá na taneční parket. Párkrát klopýtne, vykouzlí několik podivných kroků a pak se královně, která se nachází opodál, svalí přímo do klína.

Místo aby ho Kateřina vyplísnila a zavolala na něj stráž, zamilovaně se na něj usměje.

Dne 30. října 1485 je ve Westminsterském opatství korunován první tudorovský monarcha, král Jindřich VII. (1457–1509), čímž započne více než století vlády tohoto rodu na anglickém trůnu.

Jde o výjimečnou dynastii, pod jejímž vedením se ostrovní říše přemění z okrajového středověkého království ve velkého hráče na světovém hřišti.

Na trůnu se vystřídá Tudorovců celkem pět včetně Jindřicha VIII. (1491–1547), velkého milovníka žen, a tak trochu jejich kata, nebo Alžběty I. (1533–1603), která zemře bezdětná a jejíž smrtí roku 1603 dynastie zanikne. „Zatímco o potomcích Owena Tudora toho víme dost, o něm samotném se nám dochovalo relativně málo zpráv,“ tvrdí přitom britský historik John Bowle (1905–1988).

Kdo byl Owen Tudor (asi 1400–1461), zakladatel dynastie Tudorovců, a odkud vlastně pocházel? Skutečně šlo o alkoholika, vyžívajícího se v prostopášnostech, nebo je pravda úplně jiná?

Po boku válečníka

Je zima a prší tak hustě, že není skoro vidět na krok.

„Pokud vás Francouzi zajmou, uříznou vám dva prsty na pravé ruce, abyste už nikdy nemohli držet luk,“ vykřikne anglický král Jindřich V. (1386–1422) a pak dá svým vojákům pokyn, aby zahájili palbu. Oblohu proříznou tisíce šípů.

V kalendáři je 25. říjen roku 1415. Mezi Francií a Anglií nedaleko Azincourtu zuří jedna z nejkrvavějších bitev stoleté války, které se účastní také mladičký Owen Tudor.

Ten se sice okolo roku 1400 narodil ve Walesu, jeho otec ho ale jako šestiletého poslal na anglický dvůr, aby se zde stal pážetem. Když se v roce 1415 Jindřich V. vydal do Francie, nezbylo Owenovi než ho v roli vojáka následovat.

Komorník a milenec

Na bitevním poli se povalují tisíce mrtvol. Většina z nich patří francouzským rytířům, kteří v průběhu střetnutí uvízli po kolena v bahně. Jindřich si připisuje důležité vítězství.

O několik let později pak vítězoslavně vstoupí do Paříže, kde pojme za ženu zdejší princeznu Kateřinu z Valois (1401–1437). Potom společně zamíří zpět na britské ostrovy. Z Owena Tudora se tak opět stane páže. Ne však na dlouho!

Záhy si ho totiž nová královna vybere za svého komorníka a později i za svého milence. „Srdce královny si údajně získal tím, že se jí jednou v opilosti schoulil do klína,“ informuje Bowle.

Svatba z trucu?

Na hradbách vlají černé vlajky. Jen pár měsíců poté, co Kateřina porodila tolik očekávaného následníka trůnu, Jindřich V. umírá. Parlament proto na mladou královnu tlačí, aby si našla nového manžela.

Tím by se podle mínění většiny šlechticů měl stát Jindřichův mladší bratr Humphrey z Gloucesteru (1390–1447).

Snad z lásky, snad i trochu z trucu si však Kateřina z Valois raději tajně vezme svého milence Owena Tudora. „Kolem roku 1432 Owen zbohatl díky svému milostnému vztahu a tajnému sňatku se svou zaměstnavatelkou, královnou-vdovou Kateřinou z Valois.

Poměr vyvolal u dvora ohromení a oficiální vyšetřování,“ zmiňuje se současný britský historik Norman Davies. Není úplně jasné, kdy a za jakých okolností se milenci vzali, sama Kateřina totiž o svém sňatku promluví až krátce před svou smrtí…

Skončí za mřížemi

Tak jako tak spolu dvojice během následujících let přivede na svět přinejmenším pět dětí! Poslední porod v lednu 1437 se ale 35leté královně stane osudným, umírá jen krátce po něm.

Už předtím se nicméně léčila s nějakou dlouhodobou nemocí, možná s rakovinou nebo tuberkulózou. Nebohý Owen je jen pár dní nato zatčen, obviněn z nespecifikovaných zločinů a uvězněn nejprve v londýnském žaláři Newgate a pak na hradě Windsoru.

Po necelém roce ale vezme do zaječích a na nějakou dobu se skryje v rodném Walesu.

Velkorysý vladař

Jeho situace se zlepší až začátkem roku 1439, kdy mu Kateřinin syn z prvního manželství, král Jindřich VI. (1421–1471), promine trest a navrátí mu jeho majetek a pozemky.

K Owenovi žádnou zášť nechová, což dokazuje i fakt, že mu přizná tučnou penzi ve výši 40 liber ročně, poskytne mu místo u dvora a učiní z něj správce královských parků v Denbigh ve Walesu.

Po nějaké době pak přijme u dvora i své dva nevlastní bratry, Edmunda (1430–1456) a Jaspera (asi 1431–1495). V listopadu 1452 je jmenuje hrabaty z Richmondu, respektive z Pembroke, a udělí jim rozsáhlá území. Získá tak na svou stranu další silné spojence.

Zajatec z bitvy

Krajinou se rozléhá řinčení zbraní. „Zničte ty prašivé psy!“ ozve se zdáli a jízda se dá do pohybu. Porážka ve stoleté válce Jindřichovým zdravím silně otřese. Panovník se v roce 1453 zhroutí, a zavdá tak příležitost k dalším vleklým bojům o královskou korunu.

Jen dva roky nato přerostou nepokoje v zemi ve známou válku růží. Owen Tudor se tehdy přirozeně přikloní na stranu Lancasterů, s nimiž je anglický král rodově spřízněn.

V jedné z prvních větších bitev u Mortimer´s Cross je však Owen zajat a následně odsouzen k smrti!

Trůn získá vnuk

„Hlava, která lehávala v královnině klíně, bude nyní ležet v katově koši,“ pronese Owen údajně krátce před popravou. Ráno 2. února 1461 je sťat na trhu v Herefordu a jeho hlava je napíchnuta na kříž.

Traduje se, že krátce nato ji sňala jedna bláznivá žena, celou ji důkladně očistila, učesala a obklopila svíčkami, neboť se zrovna slavil svátek Hromnic. Owenovo tělo je pohřbeno v nedalekém kostele.

Owen se tak už nedočká okamžiku, kdy jeho vnuk Jindřich Tudor, syn Edmunda, rozpráší v bitvě u Bosworthu vojska krále Richarda III. (1452–1485) a jako vůbec první Tudorovec usedne na anglický trůn.