Ples je v plném proudu. Ve víru tance ztrácí carova favoritka Anna Lopuchinová rukavičku. Pavel I. ji dvorně zvedne. Nevrátí ji však krásce, ale předá svému architektovi.

„Povšimněte si té neobvyklé barvy. Takové by mohly být zdi mého nového paláce,“ prohodí k architektovi Vincenzu Brennovi (1747–1820). Růžovo-oranžovo-žlutá se na zdech petrohradských paláců 18. století ještě nezaskvěla.

Ostatně sídlo, které si pro sebe car Pavel I. (1754–1801) nechává stavět, se zcela vymyká tamnímu klasicistnímu vkusu. Vypadá spíš jako mohutná pevnost v centru ruského sídelního města, obklopená vodami říček Mojky a Fontanky. A ještě v něčem je raritní – nemá ani jednu ze čtyř fasád stejnou…

Nájemníci tápou v mlze

Je to jeho velký sen. Nápady sbíral budoucí car Pavel v cizině, sám vypracoval několik návrhů, a pořád se nedokázal rozhodnut, co se mu líbí nejvíc. Také architektů přizval několik, každý má svůj rukopis.

Ještě před počátkem stavby v roce 1784 existovalo 13 různých variant. Po 12 letech je Pavlův zázrak hotov. Však také na stavbě pracovalo doslova dnem i nocí až 6000 dělníků. V únoru 1801 se sem stěhuje s velkou slávou car se svou rodinou.

Čerstvě vymalované stěny ještě nestačily oschnout. „Uvnitř panovala taková mlha, že přes tisíce hořících svící tam nebylo vidět na krok,“ vzpomínají očití svědkové.

Přepych na 40 dní

Čtyři světové strany – čtyři „tváře“ paláce. Přesto stavba působí jako kompaktní celek. Průčelí je vznešené, monumentální na rozdíl od severní fasády, která vede do zahrady a „ladí“ s přírodou.

Východní fasáda koresponduje s architekturou domů na protějším břehu říčky, západní nahrává carově zálibě v přehnané dekorativnosti. Bohužel si svého skvostu užívá pouhých 40 dní.

Ještě večer 10. března 1801 (podle juliánského kalendáře) mu tu zapěla proslulá operní diva Louise Chevalierová (1774–po r. 1801), oblečená v šatech barvy zámeckých stěn. Noc poté je Pavel I. ve své ložnici zavražděn při palácovém převratu.

Carská rodina se vrací od Zimního paláce. Při dalších rekonstrukcích přijde zámek sv. Michaela o svou originální barvu.

*** Archanděl rabování nezabránil ***

* Podle legendy jeden voják na stráži u tehdejšího Letního paláce v Petrohradě spatřil zjevení, které ho poslalo za budoucím carem Pavlem I. s poselstvím, že právě v tomto místě má nechat postavit chrám i dům zasvěcený archandělu Michaelovi…Tak vznikl zámek svatého Michaela.

* Ani tento strážný anděl, oblíbený Romanovci, je však nedokázal zastavit před ničením Pavlova sídla…Alexandr I. (1777–1825) nechává ze stříbrných vrat kostela vyrobit svatební servis pro svou sestru a Mikuláš I. (1796–1855) přikazuje použít mramor z paláce na stavbu Nové Ermitáže, části dnešního muzea.