Kulky mu sviští kolem hlavy a i on mačká spoušť. Nikoli však na zbrani, ale u svého fotoaparátu. Válečný fotograf Robert Capa je vždy tam, kde se něco děje…
Doma je pro něj těsno
Jeho rodným městem je Budapešť. Kdyby měl pokračovat v rodinných tradicích, nejspíš by pracoval v oděvním obchodě své matky. Doba však mladému, svobodomyslnému člověku nepřeje.
Endre Friedamnn (1913–1954), jak zní jeho pravé jméno, protestuje proti autoritářské vládě regenta Miklóse Horthyho (1868–1957) a musí rychle zmizet.
Brigáda ve tmě
Nakonec zakotví v Berlíně, kde se přihlásí ke studiu žurnalistiky. Mimo školu si přivydělává vyvoláváním fotografií v temné komoře. Ani v Německu mu ale štěstí dlouho nepokvete. K moci se v roce 1933 dostávají nacisté a on jako Žid musí opět utíkat.
Menší mystifikace
Novým domovem se mu stává Paříž. Zde se potkává s německou fotografkou Gerdou Pohorylleovou (později známější jako Gerda Taro; 1910–1937), která je rovněž uprchlicí před nacismem. Začínají spolu žít i tvořit.
Aby se jejich snímky lépe prodávaly, přicházejí s menší mystifikací. Vymýšlejí si v Americe proslulého fotografa Roberta Capu, který náhodou zavítal do Paříže. Později si jen směr cesty obrátí a budou takto získávat lukrativnější zakázky i za oceánem.
Musíte být blízko
V roce 1936 vypuká španělská občanská válka a Robert Capa i Gerda Taro musejí být u toho. Jeho krátce poté proslaví fotografie umírajícího republikánského vojáka, zasaženého nepřátelskou kulkou, kterou otisknou přední světové magazíny.
Později se vyrojí pochybnosti nad autenticitou snímku, ale Capa je odmítá: „Nejsou-li vaše fotografie dobré, nebyli jste dost blízko.“ Denně se vystavuje nebezpečí.
O tom, jak riskantní je práce válečného fotoreportéra, se přesvědčí, když v následujícím roce umírá Gerda během bojů nedaleko Madridu.
Na pláži Omaha
„Pro válečného korespondenta je nebýt přítomen invazi jako odmítnout rande s Lanou Turner,“ prohlašuje Capa s odkazem na americkou krasavici.
Během Dne D, 6. června 1944, se zhruba hodinu a půl po prvních Američanech vyloďuje na pláži Omaha, kde Němci rozpoutali peklo. Opět fotí.
Údajně zde pořídí 106 snímků, z nichž ovšem přežije jen 11. Zbytek byl prý zničen chybou mladého asistenta při jejich vyvolávání v Londýně.
Mezi slavnými
Na svých cestách se potkal s mnoha zajímavými lidmi. Mezi jeho přátele patřili spisovatelé Ernest Hemingway (1899–1961) a John Steinbeck (1902–1968). S ním se po válce vydal prozkoumat Sovětský svaz. Po určitý čas byla Capovou milenkou herečka Ingrid Bergmanová (1915–1982).
Honba za lepším snímkem
S focením válečných konfliktů by ředitel agentury Magnum Photos, u jejíhož zrodu stál, už nejraději přestal. Viděl toho již dost.
Magazín Life, s nímž dlouhodobě spolupracoval, ho však v roce 1954 požádá o reportáž z Indočíny, kde Francouzi čelí Vietnamcům. V honbě za lepším snímkem zde Capa jednoho dne vystupuje z džípu. Při kraji cesty ovšem šlápne na minu a umírá.
