Po tváři čínské císařovny Wu se koulí slzy jako hrachy…Její oblíbenec, ministr Ti Žen-ťie, muž činu, který se dokázal ohánět slovem v soudní síni stejně jako mečem v případě ohrožení a nejedou jí dobře poradil ve státnických záležitostech, právě odešel na věčnost.
„Nemůže být falešná?“ ptá se Chung Liang svého pána, který pozoruje velkou třpytivou perlu ve své dlani. „Ne, je pravá, Chungu. Krásné šperky vždy vzbuzují vášně a jsou podnětem ke zločinu krádeže i vraždy.
Tomu tak je a bude, co lidstvo existuje,“ odvětí soudce Ti Žen-ťie (asi 630–asi 700) svému pomocníkovi. Právě vyřešil jeden z mnoha zločinů.
Kdyby spočítal všechny, které za svůj dlouhý život rozlouskl, a proměnil je v perly, vytvořily by dlouhý náhrdelník.
Práce má nad hlavu
Ti Žen-ťie přichází na svět v rodině čínského vzdělance a vysokého státního úředníka. „Jenom vlastní pílí a snahou dojdu úspěchu,“ uvědomuje si mladík a zúročí zkušenosti svého otce.
Začíná jako soudce v čínských venkovských okresech za vlády dynastie Tchang (618–907). Jako takový má spoustu starostí.
Musí nejenom spravedlivě vyšetřovat zločiny, uklidňovat vznikající spory, ale zároveň i střežit správný výběr daní a také zapisovat narození, vdavky či úmrtí obyvatel, tedy zvládnout obdobu našich matričních zápisů.
Svému nadřízenému prefektovi zodpovídá za město a jeho okolí v okruhu zhruba 80 kilometrů.

Napravuje škody
„Svoje doznání nepotvrdil otiskem palce,“ odtuší nejednou zklamaně Ti ve chvíli, kdy další z obviněných zločinců skončil u soudu. Čínské zákony přísně vymezují soudcovské pravomoci. Pokud je poruší, sám si nad sebou podepíše ortel smrti.
Odsoudit viníka, když se nepřizná a neotiskne svůj palec na spis na znamení viny, nejde. Pokud se někdo pokusí obviněného mučit a on zemře během procesu, trest nemine celý soudní dvůr.
Ti Žen-ťie navzdory nelehké práci stoupá po příčkách hierarchie státní správy a vyšplhá se až do funkce předsedy Nejvyššího soudu. Řídí se heslem, že „hlavním smyslem zákona je napravit škodu zločinem způsobenou“.

Opora kruté vládkyně
Podle současné české odbornice na čínské dějiny Zlaty Černé soudce Ti velice úspěšně ovlivňuje čínskou císařovnu Wu (624–705) v jejích rozhodnutích.
Ženu, která se díky své mazanosti stala z konkubíny císaře Tchaj-cunga (598–649) manželkou jeho syna Kao-cunga (628–683), schopnosti vzdělného soudce nadchnou.
Po Kaově smrti vládne Wu za své syny jako vůbec první žena v čínské historii. Schopná, ale krutá panovnice obsazuje významná místa svými věrnými lidmi včetně soudce Tiho, který využije svého vlivu k uskutečnění některých reforem. To se ovšem císařovně nelíbí.
Svému oblíbenci pohrozí trestem smrti a zavře ho do vězení. Ti ale ze žaláře uprchne. „Je pro mě nepostradatelný,“ uvědomí si panovnice, jak jí chybí jeho bystrý úsudek, a povolává jej zpátky do svých služeb. Když roku 700 umírá, císařovně Wu se zhroutí celý svět.
*** Bestseller z lidové detektivky ***
Nizozemský orientalista Robert van Gulik (1910–1967) prožije dětství v Asii a mistrně ovládne čínštinu i japonštinu. Později v tamních končinách působí jako diplomat.
Během jeho pobytu v Číně ho nadchne místní lidový detektivní román z 18. století s názvem Čtyři velké tajemné případy z doby vlády císařovny Wu, v němž hraje hlavní roli právě soudce Ti Žen-ťie.
Jeho překlad do angličtiny van Gulik vydává roku 1949 pod názvem Slavné případy soudce Ti.
Gulik s ním slaví úspěch, a proto si postavu soudce Ti „vypůjčí“ i pro pokračování detektivních příběhů, nazvaná Soudce Ti a vražedný zvon a Záhada čínského bludiště (obojí vydaná roku 1950).
Obrovský čtenářský zájem si ale vyžádá další detektivky a van Gulika jeho literární hrdina provází až do konce života.