V cirkusovém stanu, dlouhém 180 metrů, člověk neví, kam dřív upřít zrak. Jsou tu tři manéže, dvě jeviště i 400 metrů dlouhá okružní dráha, stěny lemují klece zvěřinců a pod kopulí se lesknou hrazdy artistů. Barnum je tady v plné síle!

Na počátku 20. století je to už 20 let, co se ve Spojených státech zrodil největší cirkus světa Barnum & Bailey.

„Stal se typickým představitelem odvážné podnikavosti, jež chvástavou reklamou, drzostí, ale i vtipem, chytráctvím a nevyčerpatelnou vynalézavostí dovede téměř geniálně kořistiti ze zvědavosti a naivnosti lidské,“ hodnotí jeho zakladatele na sklonku 19. století Ottův slovník naučný.

40 slonů ve vlaku

V červnu 1901 se v rámci evropského turné cirkus na naše území přesouvá z rakouského Lince, a než bude pokračovat do Polska, uvidí ho nadšení diváci v Českých Budějovicích, Plzni, Chebu, Chomutově, Ústí nad Labem, Praze, Kolíně, Jihlavě, Brně, Prostějově, Olomouci, Opavě a Moravské Ostravě.

Za pouhých 20 dní Barnum & Bailey stačí navštívit 13 měst, a to ještě v Praze stráví celých šest dnů! Organizace tedy musí dokonale klapat. Vše se přesouvá 67 speciálními vagony celkem s 1340 lidmi.

Kromě 350 artistů a krotitelů je k zajištění představení třeba také 750 dělníků, cirkus si s sebou veze i 60 kuchařů. Hodně místa ve vlaku samozřejmě zabírají zvířata.

Návštěvníci se mohou těšit na 70 koní, 40 slonů a velbloudy, zebry, nosorožce, žirafy nebo tygry. Největší z 12 stanů pojme až 15 000 diváků. „Z jednoho konce na druhý nelze skoro dohlédnouti,“ píšou tehdy Lidové noviny.

Reklama americká

Jakmile je do něčeho zapojeno jméno Barnum, může si být člověk jistý, že vše bude provázet nepřehlédnutelná reklama. „Zašel-lis do restaurace, spatřils Barnuma nalepeného na oknech a pověšeného na stěnách.

Vzal-lis do ruky noviny, první, co padlo do očí, byl Barnum,“ informuje kolínský list Labské proudy. „Tu jsme viděli, co je reklama americká.

Plakáty, jimiž bylo lze polepiti skoro celou fasádu pražského čtyřpatrového činžáku, bily přímo do očí, omračovaly smysly,“ všímají si Katolické listy. Reklama ale funguje a zvědavci se na představení jen hrnou.

„Dvěma silnicemi plnou hodinu valily se zástupy lidu po představení z cirku do Brna a mezi ně se pletlo sta povozů,“ líčí návaly diváků Lidové noviny.

Hotový Babylon

Barnum se nezapře, a tak je součástí cirkusu i výstava podivuhodností. Je tu nejvychrtlejší muž světa, ale i jeho nejtlustší kolega, přichází se představit vousatá dáma, nechybějí siláci ani trpaslíci.

„Je tu i náš lidský pštros Alfonso, který žvýká sklo a polyká oblázky či hřebíky, nebo pan Albino, který dovede vymknout všechny klouby a ohbí svého těla,“ láká reklama.

Lidé stojí fronty, i když za nejlevnější lístek musejí vydat korunu dvacet, polovinu denní mzdy. „Je to nejrozsáhlejší varieté celého světa, největší cirkus, který vyhledal vždy umělce nejdokonalejší,“ chválí představení Brněnské noviny.

„Byl to hotový Babylon, který i velmi pozorný divák nestačí sledovat. Barnum byl velkým blázincem na kolečkách,“ píše brněnský spisovatel Vladimír Ustohal (1938–2005) k významné události.