Dvě skupiny vzteklých mužů s namířenými zbraněmi na sebe pokřikují nadávky přes lesní paseku. Nakonec padnou i první výstřely. Ty ale nebudou určeny lidem, ale neméně vzteklému medvědovi.

Válka za nezávislost na Británii je minulostí, Spojené státy americké se dočkaly oficiálního uznání, ale vztahy obou zemí ještě nepíšou novou kapitolu. Vyřešena není otázka společných hranic.

To se projevuje například mezi americkým státem Maine a kanadskou provincií Nový Brunšvik, zejména v údolí řeky Aroostook.

Prvním incidentem se stává čin osadníka Johna Bakera, který 4. července 1827 na sporném území vyvěsí americkou vlajku a je zatčen britskými úřady.

Na koho střílejí?

Situace se přiostřuje i v dalších letech. V posledních dnech roku 1838 popudí americkou stranu dřevorubci z Nového Brunšviku, kteří kácejí stromy nedaleko města Caribou na americké straně.

Když se na Silvestra Kanaďané z britské kolonie na místo vrátí, čekají je namířené hlavně. „Zmizte odtud!“ křičí přes paseku Američané. Dřevorubci také tasí zbraně a schyluje se k přestřelce, která nemůže skončit dobře.

V tu chvíli se do sporu vkládá nový účastník. Trojice Kanaďanů je napadena medvědicí, bránící své mládě. První výstřely, jež onoho dne padnou, tak nesměřují proti lidem, ale dřevorubci jimi brání holé životy.

Dva skončí zle potrhaní, než jejich kulky konečně baribala udolají. „Střílejí na nás!“ domnívají se Američané, kteří na dálku nevidí, co se v táboře protivníků děje. Na oplátku také spouštějí palbu. Dřevorubci se rozumně stahují, ovšem incident tím rozhodně nekončí…

Děla na zloděje

Na obou stranách hranice se šíří rozhořčení. Guvernér Maine John Fairfield (1797–1847) povolává domobranu. „Okamžitě zatknout přistižené zloděje dřeva,“ zní rozkaz.

„Maine odvezlo na sever i pár mosazných děl,“ odhaluje spisovatel Robert Pike (1905–1997) ve své knize Vysoké stromy, drsní muži.

Zákonodárný sbor státu Maine vysílá na místo pozemkového agenta Rufuse McIntireho (1784–1866), jehož tým začíná zabavovat Kanaďanům dřevařské vybavení a odvážet dopadené dřevorubce k soudu.

McIntireho v noci 12. února 1839 ovšem přepadnou a uvězní ozbrojení kanadští dřevorubci.

Přípravy na válku

Válka je na spadnutí. „Ať je meč tasen a pochva zahozena!“ burcují novinové titulky v Maine. Mezinárodní napětí vstupuje do dějin jako válka v Aroostooku, přestože ke skutečnému boji nakonec nedojde.

Nový Brunšvik obsazuje strategické body v oblasti ozbrojenými vojáky a příslušníky milicí, americký kongres schvaluje vyčlenění 10 milionů dolarů a vyslání 50 000 mužů pro případ, že by Kanada napadla Spojené státy.

Spory se dočkají urovnání až 9. srpna 1842. K jednacímu stolu usedne britský diplomat Alexander Ashburton (1774–1848) a americký ministr zahraničí Daniel Webster (1782–1852).

Konečně jsou stanoveny hranice, oba státy domlouvají společné užívání Velkých jezer a stanovují i sedm trestných činů, zakládajících právo požadovat vydání pachatele.