Objev je to více než zvláštní, uvědomuje si amatérský archeolog v roce 1996, když si znovu prohlíží to, co právě našel nedaleko severoněmecké řeky Tollense ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Skutečně to vypadá jako hrot šípu, zapíchnutý v lidské kosti, nejspíš pažní…

Bojovník se doplazí do ústraní, mimo zuřící bitvu. Z ramene mu do celého těla vystřeluje prudká bolest. Je těžce zraněný.

S hrotem šípu v paži pak žije ještě několik dní, nebo možná týdnů… To je teorie, o které jsou odborníci nad nálezem z roku 1996 přesvědčeni, dokud neprovedou podrobnější zkoumání.

Později se totiž ukazuje, že to, co pokládali za známky hojení, je drť z kosti, která vznikla, když muže trefil rychle letící šíp, vystřelený z krátké vzdálenosti.

Každopádně nález jeho kosti se zapíchnutým hrotem šípu odstartuje lavinu nového poznání lidské historie…

Velký střet

Nález vzbudí pozornost odborníků, i když zprvu provádějí spíše rutinní ohledání místa, protože nic zatím nenasvědčuje tomu, že je čeká zcela výjimečný objev.

Až na přelomu tisíciletí začínají postupně zjišťovat, co by daná lokalita, kde se už dříve občas našel nějaký předmět z doby bronzové, ještě mohla vypovědět.

Otevře se tím příběh velké bitvy, nejspíš úplně první v severní Evropě, která vzplála někdy v době 1300–1200 před naším letopočtem.

Tisíce kostí

V roce 2007 na území dlouhém asi pět kilometrů začíná odkrývání rašeliny. Zapojeni jsou odborníci, dobrovolníci i potápěči, protože se předpokládá, že řeka Tollense mohla za tak dlouhou dobu lehce změnit svůj tok.

Technici mapují terén novým laserovým skenováním z výšky. O rok později dochází v lokalitě k odkrytí asi 13 000 koňských a lidských kostí. Většina vykazuje známky zranění.

Dohromady jsou mezi nimi ostatky zhruba tisícovky osob, převážně mužů, ale toto číslo není konečné, protože nálezů stále ještě přibývá. Věk obětí se pohybuje v rozmezí 20–40 let.

Mezi nebožtíky jsou v mnohem menší míře zastoupeny i ženy a děti, přitom také ony byly zabity zbraní.

Žádný soucit

Někteří bojovníci běží na nepřátele po svých, jiní jedou na koních a shora na ně střílejí šípy nebo je bijí po hlavách. V rukou svírají dřevěné zbraně, někdo palici, jiný zase palcát.

Když je po tisících let najdou archeologové spolu s kostrami obětí, změní to všeobecný názor, že sever Evropy byl spíše poklidným místem bez velkých krveprolití, jen s občasným lokálním konfliktem. Evidentně i tady se vedly kruté řeže.

Zjizvení muži

Mnozí z nalezených válečníků byli v boji již poněkolikáté, protože jejich těla utrpěla už řadu vážných zranění, po jejichž zhojení se muži vrátili zpět do krvavé vřavy.

Archeologové to zjistí podle kosterních ostatků, které vykazují i několik zhojených zlomenin, sečných a bodných ran nebo úderů. Mnozí z bojujících u Tollense tak museli být fyzicky velmi zdatní, když tohle všechno vydrželi.

Další výzkum prokáže, že šlo o osoby z dalekých krajin, nabízí se proto předpoklad, že to byli žoldnéři, naverbovaní přímo pro tento boj, kteří už prošli i jinými bitvami.

Kosti více než stovky těchto mužů ukrývalo například místo o rozloze jen několik málo metrů čtverečních. Ti patrně padli během jediného střetu, v němž šlo o strategický přechod řeky.

Foto: Wikipedia Commons