Biskupové naléhají na válečníka Rolla, aby poklekl a políbil nohu franckému králi. „Nikdy nepadnu na kolena k nohám jiného muže a nebudu je líbat,“ rozkřičí se údajně Rollo. Podle všeho jde o horkokrevného bojovníka.

Záhy sice přijme křest, nadále se ale chová jako pohan. Je pravda, že se vyžívá v krvavých rituálech?

Šiky Vikingů se vydávají na další válečné tažení. V čele pěšího vojska je možné spatřit mimořádně urostlého muže. Jde o Hrolfa Pochůzkáře, který se později do dějin zapíše jako první vládce Normandie Rollo (asi 846–930).

O počátcích vikinského válečníka se toho mnoho neví. Podle některých badatelů pocházel z Norska, jiní za jeho vlast označují dnešní Dánsko. Ačkoli Hrolf zřejmě patří k severské aristokracii, do bojů vždy vyráží v čele tlupy pěšáků.

„Byl tak velký, že ho žádný kůň neunesl,“ je možné se dočíst v Sáze Harolda Krásnovlasého. V mládí se Hrolf živí de facto jako lapka. Poté, co rozzuří norského krále, je poslán do exilu.

Vyrazí na Paříž

Jeho kroky následně vedou zřejmě do Anglie, kde se seznámí a spřátelí s králem Guthrumem (asi 835–890). Poté s malým vojskem zamíří na kontinent, kde začne s pleněním a dobýváním severní Francie.

„V Galii se z něho stal veliký náčelník, kterého si lid cenil,“ uvádí americký historik Charles H. Haskins (1870–1937). Okolo roku 885 dokonce Hrolf oblehne Paříž, získat se mu ji ale nepodaří.

Neúspěch ho nijak nepoznamená a pokračuje v tažení. O několik měsíců později slaví první velké vítězství, když dobude Bayeux, z něhož učiní centrum svého nového panství.

Faux pas

Honosně oblečený Hrolf se chystá složit slib vazalské věrnosti. V roce 911 se pokusil prorazit brány Chartres, neuspěl však, a musí se tak podrobit franckému králi Karlu III. (879–929), který vikinskému dobyvateli udělí v léno podstatnou část Normandie.

Ceremoniál se neobejde bez komplikací. „Rollo odmítl pokleknout a políbit králi nohu,“ píše Haskins. Místo sebe nakonec vybere zástupce, který tak učiní za něj. Náhradník si prý vede tak nešikovně, že krále nechtěně povalí na zem.

Kromě toho, že Hrolf složí Karlovi III. slib věrnosti, nechá se také pokřtít. Z vikinského válečníka se tak stává vládce Rollo.

Tekla krev?

Obřad je v plném proudu. Ačkoli Rollo přijme křesťanství, nepřestane vzývat ani severské bohy. „Až do smrti zůstal norským námořním lupičem,“ lze se dočíst v knize Normani v evropských dějinách.

Dle Haskinse dokonce nechává provádět lidské oběti. Zda tomu tak skutečně bylo, není jisté. V severské poezii se dochovaly popisy mimořádně brutálního rituálu, zvaného Krvavý orel.

Určen měl být pro úhlavní nepřátele, jimž byla rozříznuta záda, oddělena žebra od páteře a následně vyjmuty plíce. Dlouho se předpokládalo, že jde jen o literární fikci. Dnes ovšem mají historici za to, že Vikingové hrůzný obřad opravdu prováděli. Horkokrevný Rollo ho zřejmě v Normandii nepořádal, pravděpodobně ho ale znal.

Foto: wikimedia.org