18. 11. 1862: Na vltavském břehu v Praze bylo slavnostně otevřeno Prozatímní divadlo, předcházející stavbě Národního.    
Domů     Co skrývají bedny rytíře Jiruše?
Co skrývají bedny rytíře Jiruše?
26.1.2025
Co skrývají bedny rytíře Jiruše?

Kdyby rod Jiruschů, který se usadil na počátku 17. století na Křivoklátsku, zůstal věrný své lesnické profesi, nemělo by Národní muzeum dnes, po čtyřech stoletích, jednu velkou záhadu…

Někteří členové rodu Jiruschů, později už jako Jirušové, se v polovině 19. století rozhodli vydat na vědeckou dráhu, a tak má česká historie významného muže. Doktor Bohuslav Jiruš (1841–1901) po sobě v českých dějinách zanechá nesmazatelnou stopu.

V roce 1886 se stává profesorem farmakologie na univerzitě, a protože jeho vášní je také cestování, dobře ho znají třeba i studenti botaniky na univerzitě v chorvatském Záhřebu. Po svém otci Vincencovi se může pyšnit rytířským titulem.

Počítá kravaty

I když lze Bohuslava Jiruše hodnotit jako velikána české vědy, příliš informací o něm vlastně není.

Existuje jen málo jeho portrétů, jeho podoba je známa například z fotografie, uveřejněné roku 1899 v Národním albu, sbírce podobizen významných českých osobností.

Ví se, že s pedantickou přesností vedl veškeré své záznamy, a to dokonce včetně výdajů za kravaty. Jsou také důkazy, že podnikl řadu dobrodružných cest nejen po Evropě, ale také po Alžírsku nebo Tunisku, navštívil i Špicberky.

Historikové poodhalují také jedno tajemství z Jirušova života. Kromě toho, že finančně podporoval svou sestru, věnoval mnoho prostředků neznámé ženě jménem Therese Jančičová.

Patrně pocházela ze slovinského Mariboru, kde se narodila v roce 1865. Že by snad mohla být utajenou Jirušovou dcerou, odborníci už dávno vyloučili, dále však zůstává jedním z Jirušových neodhalených tajemství…

Tajemné bedny zůstávají zapečetěné.
Tajemné bedny zůstávají zapečetěné.

Záhadný dar

Jiruš je předním odborníkem ve farmakologii, vydává vědecké dílo o rostlinných jedech, přispívá k vybudování botanických sbírek Muzea království českého, dnešního Národního muzea.

V závěru života je dokonce jmenován dvorním radou, což je v Rakousku-Uhersku titul vskutku prestižní. Pro samé bádání nemá čas na soukromí, a tak na sklonku roku 1901 opouští tento svět svobodný a bezdětný. Na milované muzeum ale v závěti nezapomene.

Národnímu muzeu odkazuje dvě dřevěné bedny dlouhé 120 a vysoké zhruba 70 centimetrů, každou o váze přibližně 400 kilogramů. Co je uvnitř? To ani po uplynutí více než století nikdo netuší.

„Nemáme žádné indicie o tom, co by mohly obsahovat,“ přiznává současný ředitel Knihovny Národního muzea Martin Sekera.

Návod k otevření obsahuje i přesné datum.
Návod k otevření obsahuje i přesné datum.

Čekání nekončí

„Veškeré předměty z mého bytu a ústavu farmakologického musí se uložiti do beden se zinkovým plechem. Vše zasypejte naftalínem a utěsněte. Truhly nechť se otevřou až 200 let po mé smrti,“ nařizuje Jiruš v poslední vůli.

Spekuluje se o dalších sbírkách a cennostech, ale třeba i o léku, který Jiruš mohl získat během své botanické a farmakologické kariéry.

Národní muzeum respektuje jak Jirušovu závěť, tak výsledek hlasování veřejnosti, podle kterého nemá přistoupit ani ke zjišťování obsahu beden pomocí počítačové tomografie. Rozluštění historické hádanky tak musí počkat do 16. listopadu 2101.

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
„Jsi mi drahý, nikdy jsi mě nerozčílil,“ pronesl Gustav Vasa ke svému třetímu synovi Magnusovi. Měl o mladíka starost, varoval ho v dopisech před přílišným běháním, aby si nepolámal nohy. Tehdy ještě netušil, že prince bude ohrožovat mnohem závažnější zdravotní problém. Osud mu zprvu přál. Byl otcův oblíbenec, třetí v pořadí následníků švédského trůnu. Stejně jako […]
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné. […]
premium
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité, […]
Prohibici se snažil zavést už Český Achilles
„Nepít alkohol je proti lidské přirozenosti. Člověk musí mít radost ze života!“ argumentují studenti při diskuzi s T. G. Masarykem. Budoucí čs. prezident je však rychle zpraží: „Lidé pitím slábnou na těle i na duchu, ničí sebe i svou rodinu – to že jsou radosti životní? Jakápak je to radost ze života, když jednotlivec, rodina, národ […]
premium
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
21stoleti.cz
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, n
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
epochalnisvet.cz
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
enigmaplus.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovo
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz