21. 11. 1344: Jan Lucemburský položil základní kámen ke gotické novostavbě katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.    
Domů     Rhodský kolos: Zemětřesení srazilo boha na kolena
Rhodský kolos: Zemětřesení srazilo boha na kolena
20.5.2025

Dokázali to! Odrazili útok početné nepřátelské flotily. Bůh slunce Hélios jim pomohl, bez něj by vetřelcům podlehli. Obyvatelé Rhodu přemýšlejí, jak by ochránci svého ostrova poděkovali. „Postavíme mu sochu!“ napadne kohosi. „Takovou, jakou svět dosud neviděl!“

I když má armáda budoucího makedonského krále Démétria I. Poliorkéta (337–283 př. n. l.) k dispozici obří obléhací věže, hradby přístavu Rhodos v roce 305 př. n. l. nedobude.

„Hélios nás zachránil!“ nepochybují Řekové a odvděčí se mu stavbou jeho gigantické sochy. Potřebné peníze získají prodejem válečného materiálu, který na ostrově zanechal nepřítel, a na prestižní zakázku najmou místního rodáka Chárése z Lindu.

Proslulý sochař a architekt začíná na Rhodském kolosu pracovat nejspíše v roce 294 př. n. l. a o 12 let později náročný úkol dokončí. Lidé však obřího Hélia příliš dlouho obdivovat nebudou.

V roce 226 př. n. l. zasáhne ostrov silné zemětřesení a „Kolos se zlomil v kolenou a zřítil se k zemi, kde se rozpadl na kusy“, vypráví britský autor Russell Ash (1946–2010).

Zbytky sochy na svém místě zůstanou do roku 654, kdy je údajně koupí a záhy rozprodá jistý syrský obchodník.

Rhodský kolos
Rhodský kolos

Špatný odhad historika

Rhodský kolos na výšku měřil zhruba 33 metrů a i s podstavcem vážil přibližně 400 tun!..Podle starořeckého historika Strabóna (asi 64 př.n.l.–asi 24 n.l.), který ostrov navštívil na přelomu letopočtu, na něj padlo téměř 13 tun bronzu a skoro 8 tun železa.

Současní odborníci si ale myslí, že muselo být použito až 150 tun bronzu. Strabónem uváděné množství by totiž stačilo na plášť silný jen pár milimetrů.

Rozkročená nebyla

Archeologové nevědí, kde přesně dutá socha stála. Chybějí jim věrohodné důkazy. Shoda naopak panuje v tom, že nemohla být rozkročena nad vjezdem do rhodského přístavu, jak ji zobrazují mnozí umělci.

„To by musela mít chodidla 120 metrů od sebe a váha trupu by ji rozlomila v kyčlích,“ dodává Brit Russell Ash.

Co zakrýval plášť?

„Ve vztyčené ruce držel pochodeň, která sloužila jako maják. Pravou rukou si zacláněl zrak. Přes obnažené tělo měl přehozený plášť, nicméně ta nejchoulostivější místa byla odhalená…“ Názory, jak jeden ze sedmi divů starověkého světa vypadal, se různí.

Téměř jistě na něm však byly na první pohled patrné symboly boha slunce Hélia, přinejmenším svatozář. Obličej mohl mít podobu Alexandra Velikého (356–323 př. n. l.), považovaného ve starověku za „božského vojevůdce“.

Pomáhal si modely

Chárés z Lindu na stavbu svého díla pravidelně dohlíží. Je tak trochu záhadou, jak zajistil, aby obří socha měla správné proporce. Nejspíše ale při odlévání jednotlivých dílů používal malé modely, které s výpočty postupně zvětšoval.

Bronzová skládačka

„Stejně jako se to dělá u stavby domů, celé dílo vyrůstalo kus po kuse zdola,“ líčí starořecký technik Filón Byzantský (žil snad ve druhé polovině 3. století př. n. l.).

Rhodský kolos není odlit z jednoho kusu bronzu, ale postupně skládán z mnoha menších dílů. S tím, jak dělníci postupují vzhůru, roste i obslužná rampa z hlíny a kamení, kterou si vybudovali.

Prsty raději odlije

U prstů na nohou (a nejspíše i na rukou) udělá Chárés z Lindu výjimku a nechá je odlít z jednoho kusu bronzu. Vedou ho k tomu dva důvody: Dosáhne jejich dokonalého tvaru a současně zvýší stabilitu celé sochy.

Jádro je z kamene

Dělníci nejprve zbudují mohutný podstavec z bílého mramoru, na kterém bude Kolos stát. Pak už se pustí do samotné „skládačky“. Jádro postaví z kamenných bloků a obepnou ho železnou konstrukcí, která ponese jednotlivé bronzové pláty.

Každý díl musejí nejprve vytepat a vytvarovat, načež ho s pomocí nýtů upevní ke kostře i k sobě navzájem.

Dřít nechají otroky

Zkušení řemeslníci se na stavbě nesmějí ztrhat. Proto tu nejtěžší práci – hlavně šlo o manipulaci s bronzovými díly – dělají otroci. Vskutku se pořádně nadřou: Krychle bronzu o straně 30 centimetrů váží více než 200 kilogramů!

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
Provokovaly plné stadiony za protektorátu Němce?
„Gól,“ bouří fanoušci na tribuně na pražské Letné. Vlastenecká fotbalová srdce jásají. Právě se podařilo poslat branku do sítě nenáviděných okupantů. Kromě míče na jejich adresu občas letí vzduchem i peprná nadávka, buráky, nebo dokonce kámen… „Čechům, kteří ve sportu, jak známo hrají velkou úlohu, bude i nadále ponechána volnost, aby si pořádali svoje zemské […]
premium
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku.  Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz […]
5 leteckých útěků z totality: K úspěchu dopomohly i prášky na spaní
Mezi mraky probíhá letecký souboj. Po zuby ozbrojená stíhačka MiG ale nalézá překvapivě rovnocenného soupeře v nenápadném letadélku Zlín. V jeho kokpitu totiž projektilům z palubního kanonu brilantně uhýbá mistr světa v letecké akrobacii. Tisíce lidí touží uprchnout z totalitního režimu, ale ne všichni mají k dispozici potřebné možnosti a podmínky k úspěšnému překonání pečlivě střežených hranic. Pro piloty jsou hranice prostupnější […]
premium
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme, […]
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz