19. 11. 1963: Brněnští chirurgové provedli první úspěšnou implantaci umělé srdeční chlopně v Československu.    
Domů     Expert z Oxfordu připsal dinosauří kost člověku
Expert z Oxfordu připsal dinosauří kost člověku
26.2.2023
Robert Plot

Nálezy roztodivných fosilií v lomu nedaleko Oxfordu vyvolají mezi anglickými akademiky rozruch. Zkameněliny nápadně připomínají zvířata, snad koně. O evoluci dosud nikdo z vědců neslyšel, a tak se rozproudí vášnivá debata.

„Jsou to jen náhodně seskupené krystalky soli. Nic víc,“ je přesvědčen přírodovědec Robert Plot.

Vyrostl v anglickém Kentu a vystudoval prestižní kolej Hertford College na Oxfordské univerzitě. Jeho zájmem byla přírodověda a starožitnosti.

V roce 1674 se pak 34letý Robert Plot (1640–1696) začne věnovat vědecké práci – hledá, zkoumá a popisuje přírodní zajímavosti v hrabství Oxfordshire, v němž tou dobou žije. V okolí se nachází mnoho lomů, které k jeho bádání skýtají vysoký potenciál.

První nálezy zkamenělin tak na sebe nenechají dlouho čekat. Plot je k nim ale nedůvěřivý.

I když zjevně připomínají kdysi živé organismy, již tehdy se mezi odborníky vedou spory, zda jde skutečně o pozůstatky živočichů, nebo pouze o náhodný výtvor půdotvorných sil. Plot je zpravidla zastáncem druhé možnosti…

Pozůstatky obrů?

„Soli jsou přirozenou přísadou hornin. To už bylo, myslím, dostatečně zaznamenáno, tudíž dále nad tím bádat by bylo ztrátou času,“ stojí v Plotově spise, který vydá po třech letech práce. Nezpochybňuje však existenci fosilií úplně.

Autentičnost přizná například zkamenělé kosti, nalezené v lomu u Cornwallu na jihozápadě Anglie. Na první pohled ho překvapí její mimořádná délka a váha.

Nejprve ho napadne, zda nemůže jít o kost slona, který se na britské ostrovy dostal během římské nadvlády (od 1. do 5. století n. l.). Po porovnání s ostatky současných slonů však tuto hypotézu zavrhne a přijde s novou, snad ještě podivnější.

„Jde o kost člověka,“ usoudí Plot. Její velikost si vysvětluje tím, že v minulosti podle něj žili lidé o těchto proporcích. O 150 let později se zjistí, že to, co Plot považoval za kost obra, byla ve skutečnosti stehenní kost dinosaura rodu Megalosaurus.

Předmětem drbů

Třebaže některé Plotovy závěry byly ze současného pohledu chybné, jeho práce přinesla řadu zajímavých poznatků. Jeho jméno se ve své době skloňuje mezi odborníky i laiky, a dokonce se mu začne přezdívat „učený doktor Plot“.

Jeho práce udělá dojem i na slavného sběratele umění Eliase Ashmola (1617–1692). Ten svou rozsáhlou sbírku věnuje právě Oxfordské univerzitě, která kvůli ní nechá postavit celé nové muzeum, nesoucí jméno štědrého dárce.

Historicky prvním ředitelem Ashmoleova muzea se pak stane právě Plot, jenž na univerzitě současně vyučuje chemii.

„Univerzita mohla těžko nalézt nadšenějšího ředitele, i když je to muž poněkud neobvyklého charakteru,“ nechá se slyšet jeden z Plotových blízkých spolupracovníků.

O Plotovi se v kuloárech nesou všelijaké drby a snad i ty mohou stát za jeho rozhodnutím na svůj post v roce 1690 rezignovat. „Chci se věnovat něčemu lepšímu, než jen sedět a dělat nic pro nic,“ okomentuje svůj odchod do penze.

Plot se ještě stihne oženit, ale není mu dopřán dlouhý život. V dubnu 1696 umírá na zánět močového ústrojí.

Foto: Wikipedia Commons

Související články
reklama
Zajímavosti
5 leteckých útěků z totality: K úspěchu dopomohly i prášky na spaní
Mezi mraky probíhá letecký souboj. Po zuby ozbrojená stíhačka MiG ale nalézá překvapivě rovnocenného soupeře v nenápadném letadélku Zlín. V jeho kokpitu totiž projektilům z palubního kanonu brilantně uhýbá mistr světa v letecké akrobacii. Tisíce lidí touží uprchnout z totalitního režimu, ale ne všichni mají k dispozici potřebné možnosti a podmínky k úspěšnému překonání pečlivě střežených hranic. Pro piloty jsou hranice prostupnější […]
premium
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme, […]
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
„Jsi mi drahý, nikdy jsi mě nerozčílil,“ pronesl Gustav Vasa ke svému třetímu synovi Magnusovi. Měl o mladíka starost, varoval ho v dopisech před přílišným běháním, aby si nepolámal nohy. Tehdy ještě netušil, že prince bude ohrožovat mnohem závažnější zdravotní problém. Osud mu zprvu přál. Byl otcův oblíbenec, třetí v pořadí následníků švédského trůnu. Stejně jako […]
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné. […]
premium
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
epochalnisvet.cz
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
epochaplus.cz
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám.
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
enigmaplus.cz
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
V nitru staré německé štoly vyvěrá voda, které návštěvníci připisují téměř zázračnou moc. Má údajně pomáhat diabetikům, nemocným s ekzémy i lidem, kterým lékaři nedávali naději. Některé pokusy skutečn
Co se stane, když se srazí dvě červí díry? Fyzici simulovali vesmírnou katastrofu
21stoleti.cz
Co se stane, když se srazí dvě červí díry? Fyzici simulovali vesmírnou katastrofu
Představte si tunel, který vede napříč časoprostorem a spojuje dvě místa vesmíru vzdálená miliardy světelných let. Místo dlouhé cesty mezi hvězdami jím jednoduše proletíte a během okamžiku se ocitnete
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz