Prokurátor Vaš to nechce zbytečně prodlužovat. „Tak mi, Bedřichu, rovnou řekni, kolik pro toho Píku potřebuješ – 15 let, nebo provaz?“ ptá se náčelníka zpravodajské služby.
Vzhledem k tomu, že čerstvě nastolený komunistický režim potřebuje exemplární případ, o výši trestu není pochyb.
Zima, hlad, špína a choroby. V těchto podmínkách živoří Čechoslováci, kteří po nacistické okupaci uprchli na východ, do Sovětského svazu. Stačilo, že nelegálně překročili hranici, a na léta skončili v gulagu.
Jedním z takových je i budoucí komunistický prokurátor Karel Vaš (1916–2012), který v otřesných poměrech tábora nucených prací na Sibiři strávil tři roky.
Cesta ven se mu naskytne až s možností přihlásit se do formující se československé jednotky v Buzuluku, jejíž vznik prosadil Heliodor Píka (1897–1949), toho času velitel československé vojenské mise v Sovětském svazu.
Uvádí se, že takto Píka zachránil možná až 20 000 krajanů vězněných v sovětských gulazích.
Na stopě špionům
„Do terénu vás nepustím,“ dozví se Vaš od lékaře u odvodu…Trpí vadou zraku, takže putuje do kanceláře, konkrétně je přidělen nejprve k polnímu prokurátorovi a v roce 1945 si ho k sobě bere náčelník zpravodajské služby OBZ (Obranného zpravodajství) Bedřich Reicin (1911–1952).
Na starosti má takzvanou vnější obranu…„K hlavním úkolům vnější obrany patřilo zneškodňování německých agentů, diverzantů a špionů… Zabývala se také zpravodajským dozorem nad civilním obyvatelstvem, pátrala po kolaborantech, zrádcích a nepřátelských živlech,“ vysvětluje současný český historik František Hanzlík.
Generál Píka se mezitím angažuje v zajištění podpory slovenským povstalcům a po válce pomáhá dojednávat obsah pařížských mírových smluv o vyrovnání se s evropskými státy Osy.
Pacient v poutech
V únoru 1948 ale přichází komunistický převrat a veškeré Píkovy zásluhy pro vlast jsou jakoby zapomenuty.
Jediné, co si nový režim pamatuje, jsou jeho neshody se sovětskými orgány a exilovým vedením československé komunistické strany, jmenovitě s Klementem Gottwaldem (1896–1953), nynějším předsedou vlády.
Hned 1. března je Píka přeložen do výslužby a dva měsíce nato zatčen. Příslušníci Sboru národní bezpečnosti ho bez jakéhokoliv soudního oprávnění (to je vydáno až zpětně) seberou přímo z nemocnice, kde se právě zotavuje po žlučníkovém záchvatu.
Planá naděje
Píka je obviněn z vyzrazení tajných informací britské rozvědce. Svědomí má čisté, a tak věří, že před soudem vyjde pravda najevo. I proto podepíše tendenční výklad prokurátora Vaše, jakoukoliv vinu ovšem razantně odmítá.
Průběh líčení ve vykonstruovaném procesu mu ale vezme veškeré iluze. V lednu 1949 je Píka odsouzen k trestu smrti oběšením.
„Až bude příznivější doba, očistěte mne, jsem nevinen,“ zní jeho poslední přání k synu Milanovi (1922–2019), jenž byl ve stejnou dobu uvězněn za údajnou přípravu otcova únosu. Generál Píka je popraven 21. června 1949 v plzeňské věznici na Borech.
*** Vyvázne bez trestu ***
* Na sedm let za účast na vraždě Heliodora Píky je v roce 2001 odsouzen Karel Vaš Městským soudem v Praze. Tehdy 85letý bývalý prokurátor se proti rozsudku na místě odvolal.
* Vrchní soud proto případ znovu projednal a stíhání v únoru 2002 zrušil s tím, že ačkoliv důkazy byly provedeny správně, trestný čin je již po tolika letech promlčen…Vaš tak zůstal až do své smrti v prosinci 2012 nepotrestán.