První křížová výprava byla podle historiků vyhlášena roku 1095, když byzantský císař Alexios I. požádal papeže o pomoc při dobytí svého území, které předtím ovládli Seldžukové.
V té době už však církev dlouho oslavuje jiného hrdinu z Byzance, kterého nazývá prvním křižákem – císaře Herakleia.
Byzantská říše pod vládou Herakleia (kolem r. 575–641) a sousedící Perská říše v čele s Husravem II. (†628) jsou v první polovině 7. století už nějakou dobu v konfliktu.
První roky Herakleiovy vlády, která začala roku 610, se nesou ve znamení neustálých byzantských porážek.
Ztratí Sýrii, velkou část Malé Asie, Palestinu i Egypt, což je asi třetina území původní říše, zatímco Peršané ovládají oblast od Arabského poloostrova až po hranice dnešní Indie.
Zdá se, že slábnoucí Byzanc už nedokáže jejich mocenským choutkám odolávat a je jen otázkou času, kdy definitivně padne. Nebrání se totiž pouze Peršanům, ale také Avarům a Slovanům, kteří pustoší území na jejích severních hranicích…
Do léčky nepadne
Herakleios proto v roce 620 uzavírá s Avary mír, což mu umožní plně se soustředit na válku s Persií.
Když však o dva roky později vyrazí do Malé Asie, dostihne ho zpráva, že Avaři mír porušili, a Herakleios musí tedy nejen bránit okolí Konstantinopole, které nepřítel plení, ale uzavřít s ním nové a dražší příměří.
V tu chvíli má však konečně volnou ruku k tažení proti Peršanům. Husrav II. se ho pokusí dostat do léčky a vyšle proti němu tři vojska, která mu mají zablokovat únikové cesty.
„Herakleiovi se však podařilo z pasti vyklouznout a zabránit spojení perských armád. Poté porazil oddělená vojska generálů Šahraplakana a Šáhéna a zahnal Peršany na útěk,“ píší o střetu současní historici Geoffrey Greatrex a Samuel Lieu.
Husrav II. se pokusí zareagovat další lstí. V roce 626 přesvědčí Avary, aby s jeho podporou oblehli Konstantinopol. Tentokrát jsou však poraženi, ačkoli mají sedminásobnou přesilu, protože jim chybí zkušenosti s dobýváním opevněných měst.
Husravovi se rázem začínají hroutit všechny plány, protože druhá část perské armády ve stejnou dobu utrpí drtivou porážku od vojska, vedeného Herakleiovým bratrem Theodorem (†636).
Cenná kořist
Poté už to jde s Peršany s kopce. 12. prosince 627 je Herakleiova armáda rozdrtí v bitvě u Ninive (v dnešním Iráku) a táhne dál do Mezopotámie.
Husrav II. odmítne uzavřít příměří, ale krátce nato dostoupí vnitřní tlaky v jeho říši vrcholu, a přestože se Herakleios nakonec neodváží na jeho hlavní město zaútočit, je perský vládce při převratu sesazen a krátce poté popraven.
Herakleios a Theodor poté vypudí Peršany ze všech původně byzantských území. Císař se navíc znovu zmocní Kristova kříže, odcizeného Peršany z Jeruzaléma roku 614, a vrátí ho na původní místo.
Proto je v následujících staletích oslavován coby „první křižák“, který vytáhl proti barbarům a získal od nich posvátné relikvie.
Foto: quora.com, wikipedia.org
