První křížová výprava byla podle historiků vyhlášena roku 1095, když byzantský císař Alexios I. požádal papeže o pomoc při dobytí svého území, které předtím ovládli Seldžukové.
V té době už však církev dlouho oslavuje jiného hrdinu z Byzance, kterého nazývá prvním křižákem – císaře Herakleia.
Byzantská říše pod vládou Herakleia (kolem r. 575–641) a sousedící Perská říše v čele s Husravem II. (†628) jsou v první polovině 7. století už nějakou dobu v konfliktu.
První roky Herakleiovy vlády, která začala roku 610, se nesou ve znamení neustálých byzantských porážek.
Ztratí Sýrii, velkou část Malé Asie, Palestinu i Egypt, což je asi třetina území původní říše, zatímco Peršané ovládají oblast od Arabského poloostrova až po hranice dnešní Indie.
Zdá se, že slábnoucí Byzanc už nedokáže jejich mocenským choutkám odolávat a je jen otázkou času, kdy definitivně padne. Nebrání se totiž pouze Peršanům, ale také Avarům a Slovanům, kteří pustoší území na jejích severních hranicích…
Do léčky nepadne
Herakleios proto v roce 620 uzavírá s Avary mír, což mu umožní plně se soustředit na válku s Persií.
Když však o dva roky později vyrazí do Malé Asie, dostihne ho zpráva, že Avaři mír porušili, a Herakleios musí tedy nejen bránit okolí Konstantinopole, které nepřítel plení, ale uzavřít s ním nové a dražší příměří.
V tu chvíli má však konečně volnou ruku k tažení proti Peršanům. Husrav II. se ho pokusí dostat do léčky a vyšle proti němu tři vojska, která mu mají zablokovat únikové cesty.
„Herakleiovi se však podařilo z pasti vyklouznout a zabránit spojení perských armád. Poté porazil oddělená vojska generálů Šahraplakana a Šáhéna a zahnal Peršany na útěk,“ píší o střetu současní historici Geoffrey Greatrex a Samuel Lieu.
Husrav II. se pokusí zareagovat další lstí. V roce 626 přesvědčí Avary, aby s jeho podporou oblehli Konstantinopol. Tentokrát jsou však poraženi, ačkoli mají sedminásobnou přesilu, protože jim chybí zkušenosti s dobýváním opevněných měst.
Husravovi se rázem začínají hroutit všechny plány, protože druhá část perské armády ve stejnou dobu utrpí drtivou porážku od vojska, vedeného Herakleiovým bratrem Theodorem (†636).
![Perská říše po řadě porážek a zmatků zaniká.](https://historyplus.cz/wp-content/uploads/2023/05/freska-znauzorniujiuciu-bitvu-mezi-herakleiovyum-vojskem-a-persiany-vedenyumi-husravem-ii-wiki-762x353.jpg)
Cenná kořist
Poté už to jde s Peršany s kopce. 12. prosince 627 je Herakleiova armáda rozdrtí v bitvě u Ninive (v dnešním Iráku) a táhne dál do Mezopotámie.
Husrav II. odmítne uzavřít příměří, ale krátce nato dostoupí vnitřní tlaky v jeho říši vrcholu, a přestože se Herakleios nakonec neodváží na jeho hlavní město zaútočit, je perský vládce při převratu sesazen a krátce poté popraven.
Herakleios a Theodor poté vypudí Peršany ze všech původně byzantských území. Císař se navíc znovu zmocní Kristova kříže, odcizeného Peršany z Jeruzaléma roku 614, a vrátí ho na původní místo.
Proto je v následujících staletích oslavován coby „první křižák“, který vytáhl proti barbarům a získal od nich posvátné relikvie.
Foto: quora.com, wikipedia.org