Krvavé Černé pondělí skončí pro obyvatele Varšavy až pozdě večer, kdy odletí poslední německé letouny. Po celodenním bombardování nad městem visí těžká a na kilometry daleko viditelná oblaka dýmu.

Velká část polské metropole hoří a tisíce jejích obyvatel byly během kobercového náletu zabity!

Němci 1. září 1939 vtrhli do Polska. Zatímco jejich pozemní jednotky rychle postupují vpřed, luftwaffe bombarduje vybrané cíle. Je mezi nimi i Varšava. O týden později se k polské metropoli přiblíží první Hitlerovy tanky.

Poláci jejich útok odrazí a záhy přejdou do protiofenzivy. Dosáhnou jistých úspěchů a získají stovky zajatců, jenže pak se projeví drtivá německá převaha.

A když 17. září zaútočí na Polsko z východu sovětská armáda, o jeho osudu, potažmo i o osudu metropole, je de facto rozhodnuto…

Utichne i rozhlas

V polovině září Varšavu obklíčila německá vojska. Město brání jednotky polské armády i její obyvatelé. V ulicích vyrůstají barikády, lidem dodává odvahu varšavský primátor Stefan Starzyński (1893–1939), který se rozhodl v těžce zkoušeném městě zůstat.

Nacisté chtějí zlomit odpor obránců terorem. Jejich dělostřelectvo rozdíl mezi cíli nedělá, dokonce „Adolf Hitler osobně nařídil ostřelování Královského zámku“, jak líčí současný publicista Miroslav Tomek. Spoustu škod napáchá ve Varšavě také luftwaffe.

Nejmohutnější útok provede 25. září. Během kobercového náletu stovky německých strojů shodí do ulic přes 600 tun bomb včetně těch zápalných! Městská elektrárna je vyřazena z provozu a umlkne i varšavský rozhlas.

O tři dny později se polská metropole Němcům vzdává. Kapitulaci podepíše velitel místní posádky, generál Juliusz Rómmel (1881–1967). Na 140 000 polských vojáků skončí v zajetí.

Velká část města je rozbombardovaná a o život během obléhání přišlo zhruba 18 000 civilistů. Nacisté budou Varšavu okupovat až do ledna 1945.