Svatovítská bazilika je vyzdobena ke korunovaci. Jan Lucemburský s manželkou Eliškou a celým průvodem se hrdě ubírá dovnitř. Na každém kroku jej doprovází nadšený český lid. Jak dlouho mu euforie z nového krále vydrží?

Málokterý český král má při nástupu na trůn tak těžké „startovní“ podmínky jako právě Jan Lucemburský (1296–1346). Je mu teprve 14 let, zdejší prostředí i kultura jsou mu cizí, a hlavně české země se utápějí v rozbrojích mezi mocnými pány.

Šlechta v důsledku několikaletého bezvládí mocensky posílila a svého vlivu se nechce jen tak vzdát. Proto než je mladý Lucemburk 7. února 1311 slavnostně korunován, musí s českými šlechtici najít společnou řeč.

Kompromis stvrdí v tzv. inauguračním diplomu. „Zavázal se vypisovat obecné daně pouze se souhlasem zemského sněmu, s výjimkou berně ke korunovaci a svatbě dcer.

Šlechtě se také podařilo dosáhnout rozšíření dědického práva do čtvrtého kolene,“ uvádí současná historička Lenka Bobková.

Zahnán do kouta

Lucemburk v dalších měsících objíždí Čechy i Moravu. Urovnává spory, restituuje královský majetek, sem tam rozpráší loupeživou bandu, a především navazuje vztahy s představiteli měst.

„Snaží se nás odstřihnout od moci,“ obává se česká šlechta a na mladého krále si dupne. „Propusť své cizácké rádce, nebo ti vypovíme poslušnost,“ vyhrožují Janovi. Tím ho dostanou do úzkých a panovník se podvolí.

Zbaví se svých nejvěrnějších, včetně moudrého mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu (†1320).

Uvolněná místa okamžitě zaplní domácí šlechtici, nejvlivnější funkce obdrží Jindřich z Lipé (asi 1270–1329), který se vedle nejvyššího maršálka stává i královským podkomořím.

Z obavy, že proti němu plánuje spiknutí, ho však Lucemburk nechá v říjnu 1315 zatknout. Tento čin možná částečně podnítila i královna Eliška Přemyslovna (1292–1330), která nechová Jindřicha v oblibě.

Rodinná krize

Jsou to právě neshody nad politikou vůči české šlechtě, které vrazí klín mezi královský pár. Vztah Jana a Elišky, která má coby dědička Přemyslovců neustálou potřebu mluvit do státnických záležitostí, se od té doby ocitá v krizi.

Zajde to tak daleko, že se Eliška sbalí a se dvěma dcerami a syny Václavem (1316–1378), pozdějším Karlem IV., a Přemyslem Otakarem (1318–1320) se odebere na hrad Loket.

Jednoho dne roku 1319 se sem ale nepříčetný manžel přižene a tři starší děti jí sebere. Václava pak pošle k výchově na francouzský dvůr.

Schopný diplomat

V zahraničí se Janovi vůbec daří lépe než doma…Díky zpočátku velmi dobrým vztahům s římskoněmeckým vladařem Ludvíkem IV. Bavorem (1282/1287–1347) získá jako trvalou zástavu Chebsko, později ke království připojí i Horní Lužici a část Slezska s Vratislaví.

Navíc chytře využije sporů Bavora s papežem a jako nového vládce Svaté říše římské protlačí syna Karla. Jeho korunovace se však již nedožije. Pár měsíců před ní, v srpnu 1346, Jan Lucemburský umírá v bitvě u francouzského Kresčaku.

*** Zlato na válku ***

* Nejen zhodnotit zlato z tuzemských dolů, ale zároveň naplnit vlastní kapsu. Taková je motivace Jana Lucemburského za rozhodnutím dát razit novou minci – florén.

* Vůbec první česká zlatá mince se začíná razit v roce 1325 a na jejím vzniku se podílejí odborníci z italské Florencie…„Valná část florénů však odplynula do zahraničí na úhradu Janových vojenských dobrodružství,“ uvádí ekonom Bohumil Studýnka.