Jeho tělo našli spolu s postřílenými Němci v hromadném hrobě v lesíku kousek od cihelny bratří Elzerů. Čermák má proraženou lebku a zlomenou krční páteř. Členové revoluční gardy ho nejspíš umlátili lopatou, či motykou.
Vraždu uznávaného místeckého architekta a stavitele však nikdo vyšetřovat nebude!
Narodil se v Praze, kde vystudoval průmyslovou školu. V roce 1918 Jaroslav (Jaro) Čermák (1895–1945) složí přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění. Je přijat na zdejší speciální školu architektury, vedenou věhlasným Janem Kotěrou (1871–1923).
Po dokončení studií ho osud zavane na severovýchodní Moravu. Talentovaný mladík se usazuje v Místku (dnes součást Frýdku-Místku). Brzy se přižení do zdejší rodiny architektů Šlapetů.
Vezme si Ludmilu, dceru Viléma Šlapety (1885–1962), který více než osm let zastával funkci místeckého starosty.
Staví v Beskydech
O jeho práci je velký zájem. Čermák se zařadí mezi osobnosti, které formují architektonickou tvář prvorepublikového Místku a jeho okolí. Uvede se projektem horské chaty Prašivá, pomyslné brány do Beskyd, postavené v průběhu roku 1921 na hoře Malá Prašivá.
O tři roky později navrhne Bezručovu chatu, která záhy vyroste jižně pod vrcholem Lysé hory. Zhruba ve stejné době se v Místku podle jeho projektu vybudují tři dvoupatrové domy pro důstojníky čs. armády.
Ozdobou města se později stává také jeho vlastní honosná vila ve stylu art deco. Čermák se do ní nastěhuje v roce 1927. Zatímco v prvním patře žije s manželkou, do přízemí umístí ateliér a kanceláře svého podniku.
Krušné časy
Pomník T. G. Masaryka, městské kinematografické divadlo, sídlo finančního úřadu, několik obytných a obchodních domů, chudobinec… Objekty navržené či vystavěné Čermákovou firmou rostou v Místku i v sousedním Frýdku jako houby po dešti.
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se to ale změní. Práce výrazně ubude. V letech 1939 a 1940 Čermák získává spolu s několika dalšími architekty jen pár zakázek od Místku.
Podle současné historičky umění Anety Zlámalové se městská rada snažila „stavět nové domy, aby zmírnila bytovou krizi“. Rozhodně nejde o „vysněný“ projekt, zřejmě ho provázejí problémy.
Naznačuje to zpráva městského úřadu, který Čermáka „káral za pomalé jednání“, jak dodává Zlámalová.
Sprostá vražda
Po druhé světové válce už v jeho ateliéru žádný nový projekt nevznikne. Čermák je koncem května 1945 nařčen z kolaborace s nacisty. „Důkazy proti němu nebyly žádné, patrně však věděl o místeckých udavačích gestapa.
Byl internován společně s německými civilisty,“ uvádějí současní spisovatelé Jiřina a Jaromír Poláškovi. 10. června příslušníci revolučních gard devět zadržených Němců chladnokrevně zavraždí!
V hromadném hrobě kousek od Frýdku-Místku (města byla sloučena k 1. lednu 1943) je později nalezeno i tělo Jara Čermáka. Jeho firmu úřady v roce 1948 znárodní. Zabaví také jeho vilu a zřídí v ní mateřskou školku.