„Ještě tamty dvě vzadu,“ požádá nesměle klavírista o sfouknutí svíček a místnost se rázem ponoří do tmy. Vážení hosté usazení na židlích poněkud znervózní. „Co to na nás chystá?“ špitají si.

Několik okamžiků je ticho, ale pak se ozvou první tóny překrásné melodie. Když je konec, všichni nadšeně tleskají, některé dámy utírají slzy dojetí.

„Co se jim líbilo nejvíc?“ ptá se maminka malého syna, když dohraje svůj první veřejný koncert. „Můj límeček!“ vykřikne chlapec k maminčině pobavení. Fryderyku Chopinovi (1810–1849) je teprve osm let a už komponuje hudbu i vystupuje.

Není divu. Polský skladatel se narodil 1. března 1810 do rodiny úspěšného houslisty a učitelky na klavír. Vyrůstá tak v dokonalém prostředí, v němž má šanci pod dohledem taktéž hudebně nadaných rodičů kultivovat svůj talent.

Neučí se ale jen doma. Dochází na pravidelné hodiny klavíru k původem českému učiteli Vojtěchu Živnému (1757–1842).

V 15 letech dokonce vystupuje před ruským carem Mikulášem I. (1796–1855) během jeho návštěvy Varšavy. Ruský monarcha je Chopinovým nadáním tak nadšen, že mladíkovi daruje diamantový prsten.

Čachry s penězi

Během studií na konzervatoři jezdí koncertovat za hranice a v roce 1831 se přestěhuje do Paříže, kde působí coby učitel klavíru. Netrvá do dlouho, a udělá si jméno mezi městskou smetánkou.

O Chopinovy služby se doslova přetahují a skladatel si tak může říct i o 20 franků za lekci!..Úsměvně působí fakt, že ačkoliv mu není proti srsti účtovat si tak vysokou částku, je mu nepříjemné si peníze brát od svých žáků přímo, a tak se s nimi domluví, aby mu je vždy nenápadně položí na krbovou římsu, zatímco se on otočí.

Pro bohaté rodiče svých žáků sem tam i koncertuje, ovšem vždy trvá na tom, aby byly v místnosti zhasnuty všechny svíce. Údajně tak činí, neboť je mu nepříjemné, když se na něj diváci při hraní koukají.

Živý mrtvý

Během pobytu v Paříži se Chopin seznamuje se spisovatelkou George Sandovou (1804–1876). Co na tom, že je Sandová o šest let starší, rozvedená a má dvě děti, mladík se do ženy zamiluje.

Rok nato celá „rodinka“ odejde na Mallorku. Zde Chopin napíše svá nejznámější preludia, a to přesto, že s sebou nemá svůj oblíbený klavír značky Pleyel. Sice si ho nechal z Paříže poslat, ale zadrželi ho na celnici.

Na středomořském ostrově se mu také rozjede tuberkulóza. Zavolá si tři nejvyhlášenější místní lékaře, ale z jejich mudrování se mu ještě víc přitíží. „První řekl, že zemřu, druhý, že umírám, a podle třetího jsem už mrtvý,“ posteskne si.

Navzdory předpovědi tria odborníků na slovo vzatých Chopin žije ještě dalších deset let.

*** Rozchod kvůli dceři? ***

* Nemoc Chopina přece jenom dostihne. Populární skladatel umírá ve věku pouhých 39 let v Paříži a na smrtelné posteli je obklopen přáteli či svými obdivovateli. Sandová mezi nimi ovšem není.

* Pouhý rok předtím ho poslala k vodě, protože nabyla dojmu, že je Chopin tajně zamilovaný do její dcery Solange (1828–1899). Jak tomu bylo doopravdy, není jisté. Podle všeho ale Solange stojí u Chopinovy postele ve chvíli jeho skonu.

* Skladatel je pohřben o dva týdny později v Paříži. Jeho srdce je vyjmuto a převezeno do Varšavy, kde v jednom z pilířů zdejšího chrámu svatého Kříže odpočívá dodnes.