Neodolal nabídce vrátit se na moře. Bude velet novému a rychlému trojstěžníku Revenant. Surcouf s ním vyrazí „na lov“ do Indického oceánu. I jeho poslední plavba bude velmi úspěšná.

Do Francie se vrátí s nákladem zboží v hodnotě 8 000 000 franků, za což ho Napoleon štědře odmění.

Od dětství ho to táhne na moře. Aby také ne, když se narodil a vyrůstal v bretaňském přístavu Saint-Malo, tradiční pevnosti francouzských korzárů. Ve 13 letech Robert Surcouf (1773–1827) ukradne malý člun a vypluje s ním na moře.

Touží po uznání, jenže za hloupou klukovinu málem zaplatí životem. V prudké bouři je na poslední chvíli zachráněn zkušenými námořníky. Nepříjemný zážitek ho od velkého snu neodradí.

Již o dva roky později se stává členem posádky obchodní lodi, která pluje do Indie. Později se zapojuje do obchodu s černošskými otroky z Afriky. Během plaveb Atlantským a Indickým oceánem se vypracuje v šikovného námořníka.

V roce 1792 zrovna pobývá na Isle de France (dnešní Mauricius), když se dozví, že mezi Francií a Británií vypukla válka. Okamžitě vycítí příležitost, že by si mohl v námořnické hierarchii výrazně polepšit…

Potřebuje glejt

Na Isle de France brzy zaútočí dvě britská válečná plavidla, francouzská fregata Cybèle je ale zažene. Robert na ní slouží jako druhý důstojník a za odměnu je povýšen do hodnosti kapitána.

„Chci proti Britům vést korzárskou válku,“ požádá Národní konvent (v letech 1792–1795 nejvyšší zákonodárný a výkonný orgán ve Francii), který však jeho přání nevyslyší. Ignoruje to.

V roce 1794 zajme tři britské obchodní lodě a náklad potravin složí na Isle de France. Část kořisti, jak bývá běžné, ale nedostane. „Nemáte korzárský glejt!“ utne jeho protesty místní guvernér. Surcouf ví, že tuto bitvu s úředním šimlem nevyhraje.

Nezbývá mu než se obrnit trpělivostí. V roce 1798 dosáhne svého. Oficiálně se stává korzárem a rozpoutá neskutečný hon na britské lodě.

Chytrý i odvážný

Je neuvěřitelné, co všechno na moři dokáže. Během tří let se mu podaří zajmout přes 40 nepřátelských plavidel a získat obrovskou kořist. Surcouf vyniká odvahou i neotřelými nápady.

Zatímco Francouzi ho oslavují jako hrdinu, Britové na jeho dopadení vypisují vysokou odměnu! Zbytečně, obávaný korzár jim vždycky vyklouzne. V roce 1801 se usazuje v rodném Saint-Malo. Vojenské službě dá sbohem.

Založí rodinu, živí se jako rejdař a obchodník a v létě 1804 je za své zásluhy odměněn Řádem čestné legie. Na moře se ale Surcouf ještě vrátí. Jako kapitán nového trojstěžníku Revenant vyráží roku 1807 loupit do Indického oceánu.

I tato jeho vůbec poslední korzárská plavba je nadmíru úspěšná. V Saint-Malo zakotví s obrovskou kořistí. Císař Napoleon Bonaparte (1769–1821) je nadšený a Surcoufa povýší do šlechtického stavu. Podzim života „král korzárů“ stráví v rodném městě.

Znovu se věnuje obchodu a užívá si svého bohatství. Umírá v červenci 1827 a s vojenskými poctami je pohřben na místním hřbitově.

Foto: wikipedia.org