Dlouho byla historie přesvědčena, že zná nejstarší českou tištěnou knihu. Stačilo ale trochu pátrání v archivech spolu s využitím moderních technologií a vítěz se najednou změnil. Stejné ovšem zůstává jedno. Je také z Plzně.

Ještě v polovině 15. století vydat knihu znamená zaměstnat řadu písařů, kteří se až šest hodin denně lopotí s opisováním. I tak opsání jediného výtisku bible zabere více než rok.

„Knih bylo málo na světě, a kdož chtěl míti knihy, musel je za veliké peníze koupiti, a neb písaře ustavičně chovati s velikým obtížením,“ potvrzuje Václav Hájek z Libočan (†1553) ve své Kronice české.

Až německý zlatník a brusič drahokamů Johannes Gutenberg (1397/1400–1468) z Mohuče přijde s přelomovým systémem odlévání kovových liter.

Kdy přesně vytvořil svůj první vzorek knihtisku, to se už asi nikdy nikdo nedozví, a tak za první v pořadí nezbývá než považovat jeho přesně datované dílo, kalendář Almanach auf das Jahr 1448.

V polovině 50. let pak Gutenberg přidá opravdu reprezentativní ukázku svého génia, takzvanou Gutenbergovu bibli. Z Mohuče do Čech není daleko, a tak je nepochybné, že knihtisk se rychle rozšíří i na naše území. Které dílo však vstoupí do historie jako první česká tištěná kniha?

Omyl sazeče

Dlouho je vítězství v českém „knihtiskovém závodě“ připisováno Kronice trojánské, vytištěné v Plzni.

Staročeský překlad latinského románu Historia Troiana z roku 1287 o dobytí Tróje historikům s určením data svého vzniku zdánlivě pomohl, protože na konci knihy je uveden letopočet vydání 1468. Dlouho to na první místo stačí, ale pak odborníci objeví původní psanou předlohu pro toto vydání se stejným datem, tudíž je pravděpodobné, že český sazeč opsal i samotné datum.

„Expertizy prokazují, že použitý papír je mladší a z roku 1468 nepochází,“ dodávají navíc experti.

Když se k tomu přičte i skutečnost, že zprávy o založení první plzeňské tiskařské dílny hovoří až o roku 1476, otřásá se prvenství Kroniky trojánské v základech. Vytištěna byla nejspíš až někdy v průběhu 80. let 15. století.

Plzeň bere vše

Která kniha by tedy měla zaujmout její místo? „První česká kniha byla vytištěna na jaře roku 1476 v Plzni.

Sice se o tom můžou vést spory, ale myslím, že se to podařilo prokázat různými metodami,“ prohlašuje specialista na dějiny knihtisku Kamil Boldan (*1966) z Národní knihovny v Praze.

Nejen on dnes připisuje české prvenství církevnímu zákoníku Statuta Arnošta z Pardubic, původně sepsanému latinsky roku 1349. Místem vzniku jeho tištěné podoby je Plzeň, a protože jméno tiskaře není známo, říká se mu podle tohoto díla Tiskař Arnoštových statut.

Statuta vycházejí latinsky a na češtinu ještě nějakou dobu nedojde. Latinsky jsou totiž psány i další dvě naše nejstarší tištěné knihy, opět vydané v Plzni.

Příručka pro katolické kněze Agenda pragensia datována není, ale bohoslužebná kniha Missale ecclesiae Pragensis už nese datum 1479.