Otevře oči, ale myšlenkami je stále pevně upřen na výjevy, které se mu před chvílí honily hlavou. „Musím je namalovat, než je zapomenu,“ pomyslí si. Vezme štětec a přiskočí k plátnu.

František Kupka se nechá inspirovat čímkoliv, samotnou práci ale náležitě promýšlí. I proto jeho díla patří mezi ta nejceněnější u nás.

Někoho políbí štěstěna. Františka Kupku (†1957), který se narodil 23. září 1871 v Opočně na Královéhradecku, jako malého kousne labuť. Stane se to prý zrovna, když se s ním maminka chlubí sousedkám.

Ne snad z důvodu přemnožení zdejší vrubozubé ptačí populace se početná rodina Kupkových hned další rok stěhuje do nedaleké Dobrušky. Zde František stráví nejen své dětství, ale také se u mistra Josefa Šišky vyučí sedlářskému řemeslu.

Sešívání koňských sedel mu ale nic neříká, mnohem raději maluje. A to téměř cokoliv. Maluje obrázky svatých, vývěsní štíty i pivní tácky, čímž si také vydělá své první peníze.