Německý letoun je na dostřel. Stíhač za ním ale vyčkává, byť se tím vystavuje nebezpečí, že bude sám zasažen. Nechce však střílet naslepo. Kvůli oční vadě, která mu téměř zabránila stát se letcem, čeká, až bude mít nepřítele téměř na dosah.

Až pak zmáčkne spoušť. Alois Vašátko zaznamená další úspěšně sestřelený cíl. Sám se přitom málokdy vrátí ze vzduchu bez poškození.

Budoucí československé letecké eso a postrach německé luftwaffe Alois Vašátko (1908–1942) se narodil ve středočeských Čelákovicích. Rodina krátce po jeho příchodu na svět přesídlí do Týniště nad Orlicí na Královéhradecku.

Když je malému „Lojzkovi“ šest let, vypukne první světová válka a otec musí narukovat. Na osamocenou matku je toho najednou moc, a proto tři ze svých pěti děti svěří do péče bezdětného strýce Josefa a jeho manželky, kteří bydlí nedaleko.

Zde vyrůstá i Alois. Ve škole si vede znamenitě a po maturitě v roce 1927 se stane učitelem v Litoměřicích. Kromě pedagogických vloh, pro které mu spolubojovníci budou později přezdívat „Amos“, zaujme i svou povahou.