Budoucí panovnici Marii Terezii je teprve 11 let, když dostává novou vychovatelku. Dvorní dáma, které se říká Liška, ji bude provázet celým životem a možná má na osudy monarchie větší vliv než kdokoli jiný.

Svým původem je hraběnka Karolina von Fuchs-Mollard (1675–1754) předurčena pohybovat se v nejvyšších kruzích habsburského dvora.

Je dcerou viceprezidenta dvorské komory, starající se o císařské finance, a už od útlého mládí je dvorní dámou arcivévodkyně Marie Anny Habsburské (1683–1754), dcery Leopolda I. (1640–1705).

Ta ji ale ze svých služeb propustí, když se roku 1708 provdá za portugalského krále Jana V. (1689–1750). Karolinu ovšem čeká další významná funkce, při které bude moci ovlivnit běh evropských dějin…

Jasná volba

Po svatbě arcivévodkyně Marie Anny to nějakou dobu vypadá, že nyní 33letá Karolina, sama provdaná za císařského vyslance v Sasku hraběte Christopha Fuchse (1664–1719), stráví zbytek života v poklidu.

Přijdou však dvě události, které její budoucnost zásadně změní.

V roce 1717 se císařovně Alžbětě Kristýně (1691–1750), k níž má blízko, narodí dcera Marie Terezie (†1780) a o rok později ještě Marie Anna (1718–1744). „Komu jinému bych měla svěřit výchovu svých dětí?“ uvažuje císařovna v roce 1728, když je jejím dcerám 10 a 11 let.

Dvorské chování a etiketu, to má přece bývalá dvorní dáma v malíčku. Nikdo ještě netuší, že v osobě malé Marie Terezie připravuje pro život budoucí panovnici.

V té době se přece jen stále ještě čeká, že císař Karel VI. (1685–1740) obdaří monarchii mužským potomkem.

Součást rodiny

Marie Terezie si svou vychovatelku zamiluje a ona lásku svým svěřenkyním oplácí naprostou oddaností. Zatímco Karolině se u dvora přezdívá „Charlotte“, malá Marie Terezie ji v útlém věku něžně oslovuje „mami“.

Později si dovolí víc a s využitím Karolinina příjmení Fuchs jí říká „Fuchsin“. Znamená to liška, ale také dračice. Po boku panovnice stráví 26 let a i manžel panovnice František Štěpán Lotrinský (1708–1765) se na ni často obrací s prosbou o radu.

To už je Karolina dávno jmenována hlavní dvorní dámou a doprovází vládnoucí pár i na veřejnosti. Dočká se také další pocty, když je roku 1740 povýšena na nejvyšší hofmistryni a dostává darem zámek.

Vděčné srdce

Hraběnka Karolina se dožije úctyhodného věku 79 let a pocty na ni čekají rovněž po smrti.

„Zaslouží si být pohřbena tam, kde budu odpočívat i já,“ rozhodne panovnice a jako jedinou osobu mimo habsburský rod nechá svou vychovatelku pohřbít v rodinné hrobce pod vídeňským kostelem Panny Marie, kde jednou hned vedle spočinou i její ostatky.

„Nesmrtelné památce dobrotivého a vděčného srdce za ušlechtilou východu v ctnosti. Já, Marie Terezie,“ zní nápis pod krucifixem na víku rokokové olověné truhly.