Na Velké Moravě ho uvěznili, mučili a nakonec odtud musel odejít. Nový domov najde Kliment Ochridský v Makedonii. Díky podpoře bulharského knížete vytvoří na břehu Ochridského jezera centrum slovanské vzdělanosti a kultury.
Byl žákem Konstantina (826/827–869) a Metoděje (815–885) a stejně jako oni patří mezi sedmipočetníky (slovanské svaté). V letech 860–861 oba bratry doprovázel na Krym za Chazary.
V Chersonésu na jihozápadě poloostrova pomohl objevit ostatky papeže svatého Klimenta Římského (†97/101) a na jeho památku později přijal mnišské jméno. V roce 863 pak Kliment Ochridský (asi 830–916) přichází spolu s Konstantinem a Metodějem na Velkou Moravu.
Zhruba o pět let později je v Římě vysvěcen na kněze, zatímco Metoděje papež jmenuje arcibiskupem pro území Panonie a Velké Moravy. Pobyt ve Svatém městě oběma ale přinese i smutné chvíle.
Konstantin onemocněl, v klášteře přijal řeholní jméno Cyril a záhy zemřel… Během cesty zpět na Velkou Moravu zadrží Metoděje bavorští biskupové. Ve vězení nejspíš skončí i jeho doprovod včetně Klimenta.
Na svobodu jsou všichni propuštěni až po více než dvou letech díky papežovu zásahu.
Škodil a vyhrál
Na Velké Moravě od počátku 70. let 9. století vládne kníže Svatopluk I. (†894).
Metoděj se s ním kvůli jeho mravním pokleskům občas dostává do sporů, mnohem víc starostí mu ale přidělává švábský kněz a nitranský biskup Wiching (†900/912), který proti slovanské liturgii dlouhodobě bojuje.
Soluňský rodák se přesto dál soustředí na šíření křesťanství a vzdělanosti mezi Slovany. Kliment patří do okruhu jeho nejbližších spolupracovníků.
Věnuje se misijní činnosti a nejspíš se podílí na sepsání významné staroslověnské památky Život Konstantinův. V dubnu 885 Metoděj umírá. Wichingovi se konečně podaří prosadit zákaz slovanské liturgie! Její příznivci nejsou na Velké Moravě vítáni.
Kliment i další žáci Konstantina a Metoděje načas skončí ve vězení, jsou mučeni a nakonec na Svatoplukův příkaz musejí jeho říši opustit.
Postavil si hrob
Krátce pobyli v Bělehradu, poté se někteří Metodějovi žáci uchýlí do bulharské metropole Plisky. Kníže Boris I. (†907) je přijme s velkou úctou. Ve všem jim vyjde vstříc, jen aby mohli pokračovat v práci, kterou započali na Velké Moravě.
Asi po roce Kliment odchází šířit křesťanství a slovanskou liturgii do Makedonie. Při té příležitosti mu Boris daruje několik dvorců v Ochridu a jeho okolí.
Kliment zde mimo jiné zakládá klášter svatého Pantelejmona se školou, která se brzy stává centrem slovanské kultury a vzdělanosti na Balkáně. Během jeho života ji absolvuje na 3500 žáků.
Jak ale upřesňuje současný slovenský historik Andrej Škoviera, toto „číslo je zřejmě přehnané a je nutné ho chápat symbolicky, naznačuje ale mohutný rozmach slovanského školství na konci 9. a začátku 10. století“.
V Ochridu se Kliment věnuje také vlastní tvorbě, historikové mu přisuzují autorství několika desítek spisů. Jde o bohoslužebné texty, kazatelská díla, životy svatých… Významný vzdělanec a misionář se dožije velmi vysokého věku.
Po smrti je pochován v ochridském klášteře svatého Pantelejmona. Podle Škoviera „v hrobě, který pomohl vlastníma rukama vybudovat“.
