Vysoko nad mořskou hladinou se tyčí skalní monument, kolem něhož voda za odlivu ubíhá rychlostí splašeného koně. Horu Mont-Saint-Michel mnozí považují za osmý div světa, který se může pochlubit přebohatou historií.

Místo pro duše

Pro staré Kelty je ostrov kilometr od pobřeží dnešní severozápadní Francie posvátný coby mořský hrob, kam odcházejí duše zemřelých. Úctu k ostrovu Mont Tombe, jak se původně jmenoval, od nich přebírají i křesťané.

Biskup Aubert (†720) z nedalekého Avranches v roce 708 spatří archanděla Michaela a podle jeho pokynů postaví na ostrově kapli. O půl druhého století později tu benediktini zřizují opatství, jedno z významných středisek evropské vzdělanosti.

„Je to kruhová hora obklopená samotou, která jako by se prohýbala pod monumentální pyramidou, jež ji korunuje,“ popíše v roce 1846 horu s opatstvím a přilehlými budovami francouzský archeolog Édouard le Héricher (1812–1890).

Trestanci vystřídali mnichy

Opatství je považováno za tak důležité, že má od 11. století i vlastní vojenskou posádku. V době stoleté války se Anglie v roce 1434 marně snaží Mont-Saint-Michel dobýt, i když má k dispozici velkorážné bombardy.

O úpadek opatství se nakonec nepostarají Angličané, ale Francouzi sami. Za dob Velké francouzské revoluce je opatství zrušeno a téměř celé další století sem místo mnichů a zbožných poutníků míří trestanci.

„Tento účel je pro památku takového významu nedůstojný,“ bojují za zrušení vězení od roku 1836 slavné osobnosti v čele se spisovatelem Viktorem Hugem (1802–1885). Trvá jim ale celých 27 let, než se svými požadavky uspějí a žalář je konečně zrušen.

Dělníci, nebo horolezci?

Dalším mužem, kterému dějiny připisují zásluhy o zachování Mont-Saint-Michel, se v roce 1872 stává architekt Édouard-Jules Corroyer (1835–1904). Dva roky přesvědčuje vládu, než konečně prosadí zařazení ostrova mezi historické památky.

Od té chvíle zasvětí život restaurování opatství. Originálnímu komplexu se právem přezdívá Merveille čili zázrak.

Chrám se pyšní gotickou valenou klenbou ze 13. století, chloubou opatství je pak kromě historického refektáře, rytířského sálu či křížové chodby také Salle des Hôtes neboli sál pro hosty s dvojicí obrovských, perfektně zachovalých krbů.

Obdiv k dávným stavitelům musí být o to větší, že veškerý materiál se sem dopravoval lodí a bylo třeba ho vytahovat vzhůru po lanech.

Polibky pro osvoboditele

Za druhé světové války obsazují 18. června 1940 ostrov němečtí vojáci a během okupace Francie navštíví Mont-Saint-Michel přes 300 000 německých turistů. Vojákům přijde ostrov vhod až na sklonku války, kdy se sem stahují poslední nacistické jednotky z okolí.

Podle dochovaných zpráv Němci dorazí na pokraji vyčerpání, mnozí dokonce bosí. Prvním osvoboditelem, který do opatství vkročí, se pak stává americký vojín Freeman Brougher. Místní obyvatelé ho vítají jako svatého.

„Cítil jsem se jako prezident Roosevelt,“ svěří se Brougher později novinářům.

Přítomný reportér listu New York Sun Gault MacGowan (1894–1970) zaznamená 25 dívek, ženoucích se Broughera políbit, a také šest miminek, která mu místní občané vkládají do náručí.

Rychlé jako kůň

Ostrov Saint-Michel je unikátní svou polohou. Turisté z celého světa se sem sjíždějí, aby za odlivu sledovali rychle utíkající moře. „Ubíhá rychlostí klusajícího koně,“ tvrdí znalci.

Rozdíl ve výšce hladiny za přílivu a za odlivu tu činí neuvěřitelných 15 metrů a hora se zdaleka viditelnými klášterními budovami a kostelem je tak buď obklopena mořem, nebo těžko prostupnými tekutými písky.

Voda už zase proudí

Spojení s ostrovem bylo dlouho možné jen lodí nebo za odlivu po nestabilní přirozené hrázi. V roce 1879 Francouzi tuto hráz uměle zvýšili, aby zůstala nad hladinou i za přílivu.

„Hráz přispívá k zanášení zátoky naplaveninami,“ zjišťují experti v roce 2009 a spojení ostrova se světem je opět odstraněno. Ne ale navždy. V létě 2014 se zprovoznění dočká nový most pro pěší za 209 milionů eur.

Je dlouhý 1841 metrů a umožňuje okolní vodě volně proudit. Jeho autorem je světoznámý rakouský architekt žijící v Paříži Dietmar Feichtinger (*1961). Ročně horu i díky ní navštíví čtyři miliony turistů z celého světa.