Na zvuk varovných sirén si už obyvatelé Ostravy zvykli. Během roku 1944 jim nad hlavami často burácejí spojenecké bombardéry, které letí někam do Polska. Jenže 29. srpna nejde o planý poplach. Tentokrát je pro stovky amerických strojů cílem jejich město!

S okupací Ostravy nacisté v březnu 1939 rozhodně neotáleli. Průmyslová metropole pro ně měla obrovskou cenu. Zabrali zdejší důležité továrny a ocelové srdce bývalého Československa brzy začalo bít pro německou válečnou mašinerii.

O pár let později se tak Ostrava dostává na seznam průmyslových center, která Spojenci, postupující do střední Evropy, mohutně bombardují.

Planý poplach?

Bude krásný den. 29. srpna 1944 Ostravany probouzí sluníčko. Kolem půl jedenácté dopoledne se ve městě rozezní výstražné sirény. Mnoho lidí je ale ignoruje, protože po nespočtu planých poplachů už jednoduše otupěli.

Jenže tentokrát je cílem spojeneckého náletu právě Ostrava. 15. letecká armáda USA pro něj vyčlenila na 400 bombardérů B-24 Liberator, které doprovází větší počet stíhaček.

Mohutný svaz odstartoval ze základen v jižní Itálii a jeho úkolem je co nejvíce poškodit průmyslové a vojenské objekty ve městě.

Hodinové peklo

Americké bombardéry útočí kobercovým způsobem v pěti vlnách. Přes Výškovice, Zábřeh a Vítkovice směřují na Moravskou Ostravu a dál na Přívoz. První bomby dopadnou na město asi v 10.45 a nálet skončí krátce před 12. hodinou.

Podle současného publicisty Radoslava Daňka „Vítkovické železárny utrpěly škody přes 34 milionů protektorátních korun, citelně byly poškozeny rovněž závody důlní společnosti Severní dráha Ferdinandova a chemická továrna Rütgers“.

Bohužel, průmyslové objekty, železniční uzly či muniční sklady nejsou toho dne pro Američany jediným cílem. Spousta svržených bomb skončí také v obytných čtvrtích Ostravy!

Kolaps ve městě

Pumy poničí vilovou čtvrť v Zábřehu i pavilon zdejší nemocnice – přímý zásah dostanou chirurgické oddělení a interna. „V samotném centru Moravské Ostravy hořely četné domy a veřejné budovy.

Vážně poškozeny byly obchodní domy Rix, Textilia a Nesselroth, budova banky Union, Městský pivovar a jatka, divadlo,“ popisuje Daněk situaci jinde ve městě. Před náletem nezůstanou uchráněny ani inženýrské sítě.

Nefunguje telefon, jsou přerušeny dodávky vody i elektřiny, zkolabuje doprava… Bilance náletu je děsivá. V Ostravě přišlo o život 409 lidí! „Úplně zničeno bylo 123 domů, dalších 1500 poškozeno,“ vypočítává současný historik Ondřej Kolář.

Částečný úspěch

Západní Spojenci i Sověti budou Ostravu do konce druhé světové války bombardovat ještě asi 30krát. Žádný z těchto náletů už ale nebude tak ničivý jako ten z 29. srpna 1944. Přitom posádky amerických bombardérů toho dne splnily svůj úkol jen částečně.

Jak líčí současný historik Roman Bertha, způsobily „jen nepřímé škody, které sice zbrojní výrobu omezily, ale ne nějak zásadně“.