Mocná armáda jednoho z největších vojevůdců dějin prochází mezi stěnami hlubokého průsmyku, když se na její zadní voj vrhne přesila nepřátel, ukrytých v záloze. Onoho srpnového dne nikdo z Franků boj nepřežije.
Francká říše je už od 6. století významnou silou v mocenském uspořádání Evropy.
Vládce Karel Martel (asi 688–741) zastavil arabskou expanzi, jeho syn Pipin III. Krátký (asi 714–768) se stal prvním franckým králem z dynastie Karlovců, ale ani jeden z nich nevstoupil do dějin tak významně jako třetí v rodové linii, Pipinův syn Karel Veliký (747–814).
Čas výbojů
Ten má velký cíl – spojit co nejvíc rozdrobených státečků do jediné mocné křesťanské říše. Ke svému dvoru zve významné učence, mírní drakonické zákony, podporuje vzdělanost, ovšem hlavní součástí jeho panování jsou územní výboje.
Ne všichni se podvolují dobrovolně, a tak je třeba docela často vytáhnout do boje. Jen s odbojnými Sasy svede Karel 18 bitev. Konečně zničí Avary, podmaní si italské Langobardy.
Přichází čas prosadit svou vůli i na Pyrenejském poloostrově, který dosud ovládá Córdobský emirát. Jen hrdí Baskové si tam uchovávají nezávislost a nehodlají se podřizovat ani Frankům.
Nebezpečné místo
V roce 778 táhne armáda Karla Velikého Pyrenejským poloostrovem a její velitel nařizuje strhnout městské hradby v Pamploně, centru tehdejšího baskického území. Obává se, že by se opevněné město mohlo stát baštou odporu proti němu.
Vzápětí se vydává na pochod domů. Baskové ale na ponížení nezapomenou a chystají se k pomstě. Karlova armáda, čítající kolem 3000 mužů, musí 15. srpna 778 v dlouhé řadě projít pohraničním pyrenejským průsmykem Roncevaux.
Karel se drží v popředí, do zadního voje umístil především vozy se zásobami a také s poklady nashromážděnými během tažení.
Neviditelní útočníci
„Baskové nastražili svoji léčku na samém vrcholu jedné z hor, přiřítili se dolů na poslední část trénu se zavazadly a na pochodující vojáky, chránící týl, a tím i celou armádu táhnoucí před nimi,“ vypráví francký učenec Einhard (asi 775–840) v životopise Vita Caroli Magni.
Karlovy šiky jsou rozděleny a zadní část si musí poradit proti přesile sama. O počtu Basků neexistují historické záznamy, stejně tak se s jistotou neví, kdo údernému oddílu velel. Baskové po přepadu zmizí jako pára nad hrncem.
„Toto napadení nebylo možné pomstít, protože jakmile bylo po všem, nepřítel se rozptýlil takovým způsobem, že nikdo nevěděl, kde by bylo možné útočníky nalézt,“ povzdechne si autor Vita Caroli Magna.
Karel Veliký při největší porážce své kariéry přichází o mnoho nejvěrnějších i o značné bohatství, ale v jeho úspěšném vládnutí ho to nezastaví.
Když je v roce 800 v Římě korunován císařem, jeho říše se už rozkládá na území milionu čtverečních kilometrů a žije v ní na 20 milionů obyvatel.
Foto: wikimedia.org, plume-dhistoire.fr, history-maps.com